Labuť velká (Cygnus olor)
Základní charakteristika druhu
Labuť velká je mohutný vodní pták z čeledi kachnovitých, který patří k největším létajícím ptákům světa. Délka těla dosahuje 140–160 cm, rozpětí křídel 200–240 cm a hmotnost může přesahovat 12 kg. Typickým znakem je čistě bílé peří, dlouhý esovitě prohnutý krk a oranžový zobák s výrazným černým hrbolem u kořene, který je nápadnější u samců.
Systematické zařazení a rozlišovací znaky
Druh Cygnus olor patří do řádu vrubozobých. Od ostatních labutí se odlišuje klidným vystupováním, tichým chováním a charakteristickým syčením, které vydává při obraně teritoria. Na rozdíl od labutě zpěvné nemá žlutou kresbu na zobáku.
Výskyt a stanoviště
Rozšíření v Evropě a České republice
Labuť velká je rozšířena v mírném pásu Evropy a Asie, člověkem byla vysazena i v dalších částech světa. V České republice je běžným hnízdícím druhem, který se vyskytuje celoročně, zejména na rybnících, jezerech, řekách a vodních nádržích. Část populace je stálá, část ptáků v zimě táhne na nezamrzající vody.
Typická stanoviště
Upřednostňuje klidné stojaté nebo pomalu tekoucí vody s bohatou pobřežní vegetací. Často obývá rybníky, slepá ramena řek, přehrady i městské vodní plochy, kde je zvyklá na přítomnost člověka.
Způsob života a chování
Teritoriální chování
V období hnízdění je labuť velká silně teritoriální a agresivně brání své hnízdiště před ostatními ptáky i vetřelci. Mimo hnízdní období je společenská a vytváří menší hejna, zejména v zimě.
Let a pohyb
Navzdory své velikosti je schopna letu, avšak ke vzletu potřebuje delší rozjezd po vodní hladině. Let je pomalý, s hlubokými mávnutími křídel, která vydávají slyšitelný zvuk.
Potrava
Potravní nároky
Labuť velká je převážně býložravá. Živí se vodními rostlinami, řasami, listy, oddenky a semeny, které získává potápěním dlouhého krku pod hladinu. Doplňkově přijímá i drobné bezobratlé. V zimě často využívá zemědělské plodiny na polích a přikrmování lidmi.
Rozmnožování
Hnízdění a vývoj mláďat
Hnízdění začíná brzy na jaře. Hnízdo je velká kupovitá stavba z rákosu a větví umístěná na břehu nebo na ostrůvku. Samice klade 5–7 vajec, na kterých sedí přibližně 35–38 dní. Mláďata, zvaná labuťata, jsou šedá a krátce po vylíhnutí plavou a následují rodiče. Rodičovský pár pečuje o mláďata několik měsíců.
Ekologický význam
Význam v ekosystémech
Labuť velká ovlivňuje strukturu vodní vegetace a podílí se na koloběhu živin ve vodních ekosystémech. Je také významným indikátorem kvality vodního prostředí a symbolem zachovalých vodních ploch.
Ochrana a vztah k člověku
Ochranný status
V České republice je labuť velká chráněným druhem. Populace je stabilní, místy až přemnožená, což může vést ke konfliktům s rybářstvím a vodním hospodářstvím.
Labuť a člověk
Labuť velká je tradičním symbolem elegance a čistoty. Přestože je zvyklá na lidskou přítomnost, je nutné respektovat její teritoriální chování, zejména v období hnízdění.
