Vlk obecný

Vlk obecný (Canis lupus) představuje největšího divokého představitele čeledi psovitých v Evropě, s robustní stavbou těla, dlouhýma nohama a huňatým ocasem, který slouží k vyjadřování emocí v smečce.​

Vzhled a schopnosti

Má variabilní zbarvení srsti od šedé přes hnědou až po černou, s bělavým břichem; samci váží 35–65 kg (v Evropě průměrně 35–45 kg), samice jsou menší, výška v kohoutku 66–81 cm, s širokou hlavou, šikmýma očima a trojúhelníkovitýma ušima. Vyniká výjimečným čichem (až milionkrát lepším než u člověka), sluchem a nočním zrakem zaměřeným na pohyb, umožňujícím lov na dálku; běhá rychlostí až 60 km/h a orientuje se díky smečkové spolupráci.​

Biotop a teritorium

Obývá lesy, stepi, tundry i horské oblasti s dostatkem kořisti, v Česku především zalesněné vyvýšeniny; teritorium smečky (50–2000 km²) si označuje vytí, močí a škrábáním, přičemž se vyhýbá hustě osídleným oblastem. [conversation_history]​

Rozmnožování a potrava

Páří se v lednu–březnu, samice rodí 4–6 mláďat po 63 dnech v norně, která zůstávají se smečkou 1–2 roky. Rysi jsou masožravci, loví převážně kopytníky (srnky, jelene) ve smečce taktikou únavy, doplňují hlodavci, ptáky a padlinou.​

Ochrana, ohrožení a značky

V Česku je přísně chráněn od vyhubení na přelomu 19./20. století, populace se vrací díky migraci, ale ohrožují ho konflikty s hospodářstvím, doprava a nelegální lov. Pobytové značky zahrnují vytí, trus s kostmi, stopy s čtyřmi prsty a drážky na kůře.

Vlk obecný - charakteristika, vzhled a schopnosti, biotop a teritorium, rozmnožování, lov a potrava, ochrana, ohrožení, pobytové značky