Sudokopytníci
Sudokopytníci (Artiodactyla) tvoří řád sudějších kopytníků, býložravých savců s nohama na 2. a 3. prstu (sudý počet), včetně přežvýkavců s čtyřdílným žaludkem pro efektivní trávení celulózy, přizpůsobených rychlému běhu a migracím. [conversation_history]
Vzhled a schopnosti
Mívají štíhlé až mohutné tělo s parohy/rohy u samců (např. lopatovité u losa), huňatou srstí nebo chlupatou kůží, velikostí od srnčete (10 kg) po zubry (900 kg); vynikají rychlostí (až 80 km/h), skoky, čichem a sociálním chováním v stádech pro obranu.
Zástupci
V Česku běžní: srnec obecný (Capreolus capreolus), jelen lesní (Cervus elaphus), divoké prase (Sus scrofa), muflon (Ovis orientalis), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), los evropský (Alces alces), daněk evropský (Dama dama), jelen sika (Cervus nippon) a zubr evropský (Bison bonasus).
Biotop a teritorium
Obývají lesy, louky, hory i bažiny v Česku, s teritoriemi stád 10–100 km² označovanými trusem, močí, škrábáním a říjením; vyhledávají vodní zdroje a kryt.
Rozmnožování a potrava
Říje na podzim, březost 6–9 měsíců, 1–2 telata v krytu, vychovávána matkou 1 rok; trávou, listy, kůrou a kořeny, přežvýkávají v klidu.
Ochrana, ohrožení a značky
V Česku regulováni lovem (srnec, jelen lovní), vzácní jako los chráněni (CR); ohrožují pytláctví, doprava, choroby; značky: rozvětvené parohy, kopyta (2 rozštěpené), trus (kuličky), stezky, škrábance a řiečkové scrapy. [conversation_history]
