Strakapoud velký (Dendrocopos major)
Strakapoud velký (Dendrocopos major) je středně velký pták z čeledi datlovitých (Picidae), typický svým černobílým zbarvením, červenou spodní částí břicha a výrazným poklepáváním zobákem na kmeny stromů. Vyskytuje se téměř po celé Evropě a části Asie, v České republice je běžný ve všech typech lesních biotopů, od listnatých a smíšených lesů po parky a zahrady s vhodnými stromy. Strakapoud velký je denní pták, který se živí převážně hmyzem, jeho larvami, pavouky a semeny stromů, zejména během zimy doplňuje potravu semeny a ořechy.
Taxonomie a systematika
Zařazení druhu
Strakapoud velký nese latinský název Dendrocopos major a patří do rodu Dendrocopos. Druh zahrnuje několik poddruhů lišících se zejména velikostí, zbarvením a geografickým rozšířením.
Vzhled a rozpoznávací znaky
Zbarvení a velikost
Dospělý strakapoud velký měří 23–26 cm a má rozpětí křídel 34–39 cm. Hlava je černobílá s červenou temenní skvrnou u samců, hřbet je černý s bílými pruhy, břicho červené, křídla černá s bílými skvrnami a ocas černý. Samec a samice se liší jen drobně, samice postrádá červenou temenní skvrnu.
Hlas a chování
Typický je hlasový projev zahrnující štěbetání a typické „klekání“ při poklepávání na stromy. Poklepávání slouží k vymezení teritoria, komunikaci s partnerem a hledání potravy pod kůrou stromů.
Výskyt a prostředí
Rozšíření v Evropě a Česku
Strakapoud velký je rozšířen po celé Evropě a částech západní a střední Asie. V České republice je hojným hnízdícím druhem ve všech typech lesů, ale i v parcích, zahradách a sadech.
Typické biotopy
Preferuje lesy s dostatkem starých stromů, mrtvého dřeva a vhodnými hnízdními dutinami. Dokáže se adaptovat i na městskou zeleň a zahrady.
Potrava a způsob života
Složení potravy
Strakapoud velký se živí převážně hmyzem, jeho larvami, pavouky a jejich vajíčky, semeny stromů, pupeny a plody. V zimě se více spoléhá na semena a ořechy.
Chování
Je aktivní během dne, často se pohybuje po kmeni stromů, přičemž pomocí zobáku a jazyka vyhledává hmyz pod kůrou. Samec i samice hledají potravu samostatně nebo v páru.
Hnízdění a rozmnožování
Hnízdní strategie
Hnízdění probíhá od dubna do července. Strakapoud si vytesává vlastní dutinu v měkkém dřevě nebo využívá staré dutiny, samice snáší 5–8 vajec a sedí na nich 11–14 dní, samec ji krmí.
Péče o mláďata
Mláďata jsou krmena oběma rodiči, vylétají po 20–25 dnech a během dalších týdnů se učí hledat potravu samostatně.
Význam druhu v ekosystému
Strakapoud velký je klíčovým regulátorem populace hmyzu a škůdců stromů, zároveň přispívá k tvorbě dutin, které po jeho opuštění slouží jiným ptákům a živočichům. Přítomnost druhu svědčí o zdravém lesním ekosystému s dostatkem starých stromů a mrtvého dřeva.
