Sýc rousný (Aegolius funereus)
Sýc rousný je menší sova z řádu sovy (Strigiformes) a čeledi puštíkovití (Strigidae), která je typickým obyvatelem rozsáhlých, klidných lesních komplexů. V České republice je považován za indikátor zachovalých horských a podhorských lesů s dostatkem starých stromů a dutin. Je velmi nenápadný, především díky noční aktivitě a skrytému způsobu života.
Vzhled a velikost
Typické znaky sýce rousného
Tělo sýce rousného dosahuje délky přibližně 22–27 cm a rozpětí křídel činí kolem 55–62 cm. Zbarvení je tmavě hnědé s drobnými světlými skvrnami na hřbetě a výrazným bělavým obličejovým diskem. Velké žluté oči a relativně mohutná hlava mu dodávají typický výraz. Nohy jsou hustě opeřené až k prstům, což je znakem přizpůsobení chladnějšímu prostředí.
Výskyt a prostředí
Kde sýc rousný žije
Sýc rousný obývá především jehličnaté a smíšené lesy vyšších poloh, zejména smrčiny s příměsí starých stromů. V České republice se vyskytuje hlavně v horských oblastech, jako jsou Šumava, Krkonoše, Jeseníky a Beskydy. Vyžaduje klidná území s dostatkem dutin, které vznikají především činností datlovitých ptáků.
Potrava a lov
Čím se sýc rousný živí
Potravu sýce rousného tvoří převážně drobní hlodavci, zejména hraboši a myši, dále rejskové a drobní ptáci. Loví v noci z posedu tichým překvapivým útokem. Typické je jeho chování spočívající v ukládání kořisti do zásob, které využívá v období nedostatku potravy, především v zimních měsících.
Chování a hlas
Hlasové projevy sýce rousného
Sýc rousný je známý svým daleko slyšitelným, pravidelně se opakujícím pískavým hlasem, který se ozývá především v noci během jarního toku. Tento monotónní zvuk je často jediným znakem jeho přítomnosti v lese. Přes den je velmi skrytý a odpočívá v dutinách nebo v hustých korunách stromů.
Rozmnožování a hnízdění
Hnízdní biologie
Sýc rousný hnízdí v dutinách stromů, nejčastěji v opuštěných datlích dutinách nebo v hnízdních budkách. Samice klade obvykle 3–6 vajec a na vejcích sedí přibližně 26–29 dní. Samec zajišťuje potravu po celou dobu inkubace i výchovy mláďat. Mláďata opouštějí dutinu po zhruba čtyřech týdnech.
Ochrana a význam
Ochrana sýce rousného
V České republice je sýc rousný zvláště chráněným druhem. Hlavní hrozbou je úbytek starých lesních porostů, intenzivní lesní hospodaření a nedostatek dutin. Ochrana přirozené struktury lesů, ponechávání starých a odumírajících stromů a instalace vhodných hnízdních budek jsou klíčové pro dlouhodobé zachování tohoto druhu.
