Medvěd hnědý (Ursus arctos)
Základní charakteristika druhu
Medvěd hnědý (Ursus arctos) je mohutná šelma z čeledi medvědovitých (Ursidae) a patří mezi největší suchozemské predátory Evropy. Jeho areál výskytu zahrnuje severní Eurasii i Severní Ameriku, přičemž v Evropě se stabilní populace nacházejí zejména v Karpatech, Alpách, na Balkáně a ve Skandinávii. V České republice se medvěd vyskytuje pouze výjimečně, převážně jako migrující jedinec ze Slovenska.
Vzhled a tělesné znaky
Medvěd hnědý má robustní tělo, silné končetiny a masivní hlavu s výrazným čenichem. Dospělí samci mohou dosahovat hmotnosti 150–350 kg, výjimečně i více, samice jsou menší. Srst je hustá a dlouhá, zbarvená od světle hnědé po tmavě hnědou, někdy s šedavým nádechem. Typickým znakem je mohutný svalový hrb na plecích, který slouží k pohonu při běhu i hrabání.
Výskyt a prostředí
Medvěd hnědý obývá především rozsáhlé lesní a horské oblasti s minimálním rušením člověkem. Preferuje smíšené a jehličnaté lesy, horské louky a oblasti s dostatkem úkrytů i potravy. Důležitá je také přítomnost klidových zón a přirozených migračních koridorů, které umožňují přesuny mezi jednotlivými oblastmi výskytu.
Způsob života a chování
Medvěd hnědý je převážně samotářský druh s výrazně teritoriálním chováním, zejména u samců. Je aktivní převážně za soumraku a v noci, během dne často odpočívá v hustém porostu. Navzdory své velikosti je velmi pohyblivý, dokáže běžet vysokou rychlostí, dobře šplhá a výborně plave. V zimním období upadá do zimního spánku, během něhož snižuje tělesnou aktivitu, avšak nejde o pravou hibernaci.
Potrava a ekologická role
Složení potravy
Medvěd hnědý je všežravec s převahou rostlinné složky potravy. Jeho jídelníček tvoří plody, lesní ovoce, kořeny, trávy, semena a houby, doplněné hmyzem, mršinami a příležitostně i obratlovci, včetně kopytníků. Složení potravy se výrazně mění v průběhu roku v závislosti na dostupnosti zdrojů.
Význam v ekosystému
Jako vrcholový predátor a mrchožrout má medvěd hnědý zásadní vliv na strukturu ekosystémů. Přispívá k regulaci populací jiných živočichů, šíření semen a udržování přirozené rovnováhy v krajině. Jeho přítomnost je považována za ukazatel zachovalosti přírodního prostředí.
Rozmnožování a vývoj mláďat
Reprodukční cyklus
Páření probíhá od jara do léta, avšak vývoj zárodku je pozastaven až do podzimního období, kdy dochází k jeho uhnízdění v děloze. Samice rodí v zimním doupěti nejčastěji jedno až tři mláďata. Medvíďata se rodí slepá a velmi malá, zcela závislá na péči matky.
Péče o potomstvo
Matka se o mláďata stará přibližně dva roky, během nichž je učí hledat potravu a vyhýbat se nebezpečí. Po tuto dobu jsou samice s mláďaty obzvláště ostražité.
Ohrožení a ochrana druhu
Hlavní hrozby
Mezi hlavní hrozby pro medvěda hnědého patří fragmentace krajiny, nelegální lov, dopravní nehody a konflikty s člověkem, zejména v oblastech s intenzivní lidskou činností. Významným faktorem jsou také změny klimatu, které ovlivňují dostupnost potravy.
Ochranná opatření
Medvěd hnědý je v Evropě přísně chráněným druhem. Ochrana spočívá v zachování rozsáhlých přírodních území, ochraně migračních koridorů, prevenci konfliktů s člověkem a v osvětě veřejnosti zaměřené na zásady bezpečného chování v oblastech výskytu medvěda.
