Prase domácí (Sus scrofa domesticus)
Základní charakteristika druhu
Prase domácí (Sus scrofa domesticus) je středně velký sudokopytník z čeledi prasatovitých (Suidae) s robustním tělem, krátkýma nohama a silnými kopyty přizpůsobenými hrabání a hledání potravy v půdě. Dospělci dosahují hmotnosti 70 až 300 kilogramů v závislosti na plemeni a pohlaví. Tělo je kryté krátkou srstí, barva se pohybuje od černé, šedé, hnědé, skvrnité až po růžovou. Hlava je protáhlá s vyvinutým čenichem, který slouží k hrabání, oči jsou malé a uši vzpřímené nebo sklopené.
Systematické zařazení a rozpoznávací znaky
Prase domácí patří do řádu sudokopytníků (Artiodactyla) a čeledi prasatovitých (Suidae). Charakteristickým znakem je schopnost přežvýkávání a hrabání, robustní tělo, kopyta vhodná pro pohyb po měkké i tvrdé půdě a dobře vyvinutý čenich. Plemena se liší velikostí, zbarvením, tělesnou stavbou a produkčními vlastnostmi.
Výskyt a domestikace
Prase domácí je domestikovaný druh divokého prasete evropského a asijského původu, domestikace probíhala před více než 9 000 lety. Dnes je chováno po celém světě v zemědělských podnicích, na farmách i menších hospodářstvích. Prasata jsou adaptabilní a dokáží žít v různých klimatických podmínkách, od nížin po mírně kopcovitou krajinu.
Způsob života a chování
Prasata jsou společenská zvířata žijící v skupinách, které tvoří hierarchii. Jsou denní i noční, aktivní hlavně při hledání potravy. Mají vyvinutý čich, zrak a sluch, což jim umožňuje orientovat se v prostředí a najít potravu. Prasata jsou inteligentní a učenlivá, komunikují pomocí zvuků, gest a pohybů těla.
Potrava a výživa
Prasata jsou všežravci, jejich potrava zahrnuje rostlinnou i živočišnou složku – obiloviny, zeleninu, kořínky, ovoce, semena a drobné živočichy. Díky hrabání v půdě hledají kořeny a hmyz. Správná výživa je zásadní pro růst, tvorbu svalstva, reprodukci a zdraví zvířat.
Rozmnožování
Prasata se rozmnožují pohlavně a dospívají přibližně ve věku 6 až 12 měsíců v závislosti na plemeni. Březost samice trvá přibližně 3 měsíce, 3 týdny a 3 dny (cca 114 dní), po níž se rodí 6 až 12 selat, někdy více. Selata jsou po narození schopna sát mléko matky a rychle se pohybovat. Socializace v rámci prasničky nebo skupiny je důležitá pro přežití a správný vývoj mláďat.
Význam pro člověka
Prase domácí je hospodářsky významné pro produkci masa, sádla, kůže a některých vedlejších produktů. Maso a uzeniny jsou základními složkami lidské stravy, sádlo a tuky mají průmyslové i gastronomické využití. Prasata rovněž pomáhají udržovat pastviny a zahrady v omezené míře spásáním a hrabáním.
Ekologický význam
Prasata podporují koloběh živin v půdě díky hrabání a hledání potravy, přispívají k rozptylu semen a ovlivňují vegetaci pastvin. V přírodním prostředí se podílejí na udržování ekologické rovnováhy a biodiverzity kulturní krajiny.
Regulace chovu a ochrana
Prase domácí není ohroženým druhem, ale některá tradiční plemena jsou chráněna pro zachování genetické rozmanitosti. Chov vyžaduje dostatek potravy, zdravotní péči, vhodné ustájení a hygienu, aby byla zajištěna produktivita a dobré zdravotní podmínky zvířat.
