Potkan obecný (Rattus norvegicus)
Základní charakteristika druhu
Potkan obecný (Rattus norvegicus), často označovaný jako krysa hnědá, je středně velký hlodavec z čeledi myšovitých (Muridae), známý svou vysokou inteligencí a schopností přežívat v blízkosti lidských sídel. Dospělci dosahují délky těla 20 až 28 centimetrů, ocas je mírně kratší než tělo, hmotnost se pohybuje mezi 200 až 500 gramy. Tělo je robustní, kryté hnědou až šedohnědou srstí, břicho je světlejší, hlava tupá s výraznými hlodavými řezáky, oči kulaté, uši poměrně malé a lysé.
Systematické zařazení a rozpoznávací znaky
Potkan obecný patří do řádu hlodavců (Rodentia). Charakteristickým znakem je masivnější tělo oproti myši domácí, lysý ocas s výraznou šupinatou strukturou, robustní hlava a silné přední zuby. Je vynikajícím plavcem, výborně šplhá a dokáže okusovat velmi tvrdé materiály.
Výskyt a rozšíření
Potkan obecný je původem z východní Asie, dnes je kosmopolitně rozšířen po celém světě, včetně České republiky. Preferuje městské prostředí, kanalizace, sklady, přístavy, zemědělské objekty a okolí vodních toků. Díky vysoké adaptabilitě dokáže přežívat v nejrůznějších klimatických podmínkách a prostředích s dostupnou potravou a úkryty.
Způsob života a chování
Potkan obecný je převážně noční a soumračný živočich, žijící ve skupinách s pevnou sociální strukturou. Je opatrný, inteligentní a rychle se učí rozpoznávat zdroje potravy i nebezpečí. Vytváří rozsáhlé nory, podzemní tunely nebo využívá lidské stavby, což mu umožňuje úkryt a bezpečný pohyb. Potkan je výborný plavec a šplhoun, dokáže se rychle přizpůsobit různým prostředím.
Potrava
Potkan obecný je všežravec, živí se rostlinnou i živočišnou stravou. Konzumuje obilí, semena, ovoce, zeleninu, odpadky, drobný hmyz, vejce a dokonce malé obratlovce. Díky široké paletě potravních zdrojů dokáže přežívat ve městech, přístavech, skladech i na venkově.
Rozmnožování
Potkani se množí velmi intenzivně, samice může mít 5 až 10 vrhů ročně, přičemž v jednom vrhu se rodí 6 až 12 mláďat. Březost trvá přibližně 21 až 23 dní. Mláďata jsou po narození slepá a holá a zůstávají v hnízdě několik týdnů, kde je samice krmí. Po osamostatnění se rychle zapojují do života kolonie a přispívají k rychlému nárůstu populace.
Vztah k člověku a zdravotní význam
Potkan obecný je považován za škůdce, protože poškozuje potraviny, technická zařízení a stavby. Přenáší různé patogeny, bakterie a parazity, což představuje hygienické a zdravotní riziko. Na druhé straně je také využíván jako laboratorní zvíře pro biologický a lékařský výzkum.
Ekologický význam
Potkan obecný je součástí potravních řetězců, slouží jako potrava pro dravce, ptáky a savce. Přispívá k rozkladu organických zbytků a koloběhu živin, ačkoliv jeho populace jsou většinou vázány na lidská sídla.
Regulace a ochrana
Potkan obecný není chráněným druhem, populace jsou regulovány z hygienických důvodů. Prevence zahrnuje omezení přístupu k potravě, mechanické pasti, uzavřená skladování potravin a případně chemické prostředky. Důležitá je kombinace prevence a kontroly, protože potkani se rychle rozmnožují a adaptují na různé podmínky.
