Klíště obecné (Ixodes ricinus)
Základní charakteristika klíštěte
Klíště obecné (Ixodes ricinus) je drobný členovec z třídy pavoukovců (Arachnida) a patří mezi roztoče. Na rozdíl od hmyzu má osm končetin a jeho tělo není zřetelně rozděleno na hlavu, hruď a zadeček. Jedná se o vnějšího parazita, který se živí sáním krve obratlovců, včetně člověka. Klíště obecné je nejrozšířenějším druhem klíštěte ve střední Evropě a představuje významné zdravotní riziko.
Vzhled a rozlišovací znaky
Dospělé klíště obecné dosahuje velikosti přibližně 2–4 mm, po nasátí krve se však může zvětšit až několikanásobně. Tělo má oválný tvar a hnědavé až červenohnědé zbarvení. Typickým znakem je pevný štítek na hřbetní straně těla, který je u samců větší než u samic. Ústní ústrojí je uzpůsobeno k pevnému zakotvení v kůži hostitele.
Výskyt a prostředí
Rozšíření klíštěte obecného
Klíště obecné je rozšířeno ve většině Evropy, včetně České republiky, a zasahuje i do částí Asie a severní Afriky. Vyskytuje se od nížin až po horské oblasti, přičemž v posledních desetiletích se jeho výskyt posouvá do vyšších nadmořských výšek v důsledku klimatických změn.
Typická stanoviště
Nejčastěji obývá vlhká a stinná místa, jako jsou listnaté a smíšené lesy, okraje lesů, křoviny, louky s vysokou trávou a městské parky. Klíšťata číhají na vegetaci, odkud se zachytí na kolemjdoucím hostiteli.
Životní cyklus klíštěte
Vývojová stádia
Životní cyklus klíštěte obecného zahrnuje čtyři vývojová stádia – vajíčko, larvu, nymfu a dospělce. Každé aktivní stádium potřebuje ke svému dalšímu vývoji nasát krev. Larvy a nymfy parazitují nejčastěji na drobných savcích a ptácích, zatímco dospělci napadají větší savce včetně člověka.
Délka vývoje
Celý vývojový cyklus může trvat dva až tři roky v závislosti na klimatických podmínkách a dostupnosti hostitelů. Klíště je schopno přežívat dlouhé období bez potravy a čekat na vhodného hostitele.
Klíště obecné a člověk
Způsob přisátí
Klíště se přisává pomocí speciálního bodavě sacího ústrojí, kterým proniká do kůže. Do rány vylučuje látky tlumící bolest a srážlivost krve, takže přisátí bývá často bezbolestné a zůstává dlouho bez povšimnutí.
Přenos nemocí
Klíště obecné je významným přenašečem závažných onemocnění, mezi něž patří klíšťová encefalitida a lymská borelióza. Riziko přenosu závisí na délce přisátí a infekčnosti klíštěte. Včasné odstranění klíštěte snižuje pravděpodobnost přenosu některých patogenů.
Prevence a ochrana
Jak se chránit před klíšťaty
Základem ochrany je vhodné oblečení při pobytu v přírodě, používání repelentů a vyhýbání se vysoké trávě a křovinám. Po návratu z přírody je důležité důkladně prohlédnout celé tělo, včetně vlasové části hlavy a kožních záhybů.
Správné odstranění klíštěte
Přisáté klíště je nutné odstranit co nejdříve pomocí pinzety nebo speciálního háčku. Klíště se uchopí co nejblíže kůži a plynulým tahem se vytáhne. Místo přisátí je vhodné následně vydezinfikovat a několik dní sledovat.
Význam klíštěte v přírodě
Přestože je klíště obecné z pohledu člověka nebezpečným parazitem, je také součástí přírodních ekosystémů. Podílí se na potravních vztazích a jeho výskyt souvisí s populacemi hostitelských živočichů. Z hlediska veřejného zdraví však převažuje jeho negativní význam.
