Kobylka zelená (Tettigonia viridissima)
Základní charakteristika druhu
Kobylka zelená (Tettigonia viridissima) patří mezi největší zástupce rovnokřídlého hmyzu v Evropě a je typickým druhem čeledi kobylkovitých (Tettigoniidae). Tento druh je známý svým nápadným zeleným zbarvením, dlouhými tykadly a hlasitým cvrkáním, které je slyšitelné především v letních měsících. Kobylka zelená je aktivní zejména za soumraku a v noci, kdy se ozývají samci při lákání samic a obraně teritoria.
Vzhled a rozlišovací znaky
Dospělá kobylka zelená dosahuje délky těla přibližně 28–42 mm, přičemž samice jsou obvykle větší než samci. Typickým znakem je sytě zelené zbarvení těla a křídel, které slouží jako dokonalé maskování v trávě a keřích. Dlouhá nitkovitá tykadla výrazně přesahují délku těla. Samice má na konci zadečku dlouhé, mečovitě zahnuté kladélko, které slouží ke kladení vajíček do půdy nebo rostlinných pletiv.
Výskyt a prostředí
Rozšíření kobylky zelené
Kobylka zelená je rozšířena v téměř celé Evropě, v severní Africe a v mírném pásmu Asie. V České republice patří mezi běžné druhy, zejména v teplejších oblastech. Nejčastěji se vyskytuje v nížinách a pahorkatinách, ale může se objevit i ve vyšších polohách.
Typická stanoviště
Obývá především vysoké louky, okraje lesů, křoviny, zahrady, parky a zarostlé meze. Vyhovují jí biotopy s bohatou vegetací, kde má dostatek úkrytů i potravy. Často šplhá po keřích a vyšších bylinách, odkud se ozývá její charakteristický hlas.
Způsob života a chování
Aktivita a hlasový projev
Kobylka zelená je převážně noční druh. Samci vydávají hlasité cvrkání třením předních křídel o sebe, přičemž zvuk slouží k dorozumívání i k lákání samic. Hlas je výrazný a může být slyšitelný na značnou vzdálenost, zejména za teplých letních večerů.
Potrava kobylky zelené
Na rozdíl od mnoha jiných rovnokřídlých je kobylka zelená všežravec s výrazným podílem živočišné složky potravy. Živí se drobným hmyzem, housenkami, mšicemi a dalšími bezobratlými, ale přijímá i rostlinnou potravu, jako jsou listy, květy a semena. Díky tomu se podílí na regulaci populací jiného hmyzu.
Životní cyklus kobylky
Rozmnožování a kladení vajíček
Páření probíhá v létě, kdy samci aktivně vyhledávají samice pomocí zvuku. Samice klade vajíčka do půdy nebo do měkkých rostlinných částí pomocí kladélka. Vajíčka přezimují a líhnutí larev probíhá na jaře následujícího roku.
Vývoj larev
Vývoj je nedokonalý a zahrnuje stádia vajíčka, nymfy a dospělce. Nymfy se podobají dospělým jedincům, ale jsou menší a bez plně vyvinutých křídel. Během růstu procházejí několika svlékáními, až dosáhnou dospělosti v průběhu léta.
Význam kobylky zelené v přírodě
Ekologická role
Kobylka zelená hraje důležitou roli v potravních řetězcích. Působí jako predátor drobného hmyzu a zároveň je potravou pro ptáky, plazy a drobné savce. Její přítomnost svědčí o relativně zachovalém a druhově pestrém prostředí.
Vztah k člověku
Pro člověka není kobylka zelená škodlivá a naopak je často vnímána jako součást letní krajiny. Její hlas patří k typickým zvukům teplých večerů a má význam i v přírodovědném vzdělávání jako snadno rozpoznatelný druh.
