Vrabec polní – stručný úvod
Vrabec polní (Passer montanus) je drobný pěvec z čeledi vrabcovitých, běžně se vyskytující v polních krajinách, sadech, zahradách a vesnicích. Dorůstá délky 12–14 cm, rozpětí křídel činí 20–22 cm a hmotnost 18–26 g. Tento druh je rozšířen po celé Evropě a Asii a byl zavlečen i do některých oblastí Severní Ameriky. Vrabec polní je společenštější než vrabec domácí, často se pohybuje v menších hejnech a využívá dutiny stromů, stěn budov nebo ptačích budek pro hnízdění.
Vzhled a rozpoznávací znaky
Vrabec polní je menší než vrabec domácí, samec má rezavý temenní pruh, šedou hlavu, tmavý lícní pruh a hnědá záda s tmavými pruhy, spodní část těla je světlejší. Samice a mladí jedinci jsou nenápadněji zbarvení – převládá šedohnědá barva s jemným pruhováním. Oči jsou tmavé, zobák krátký a silný, vhodný pro sběr semen a drobného hmyzu. Nohy jsou krátké, umožňující pohyb po zemi i na větvích.
Chování a životní styl
Vrabec polní je aktivní během dne, živí se především semeny obilnin, travin a dalších polních rostlin, doplňkově hmyzem, pavouky a larvami, zejména v období hnízdění, kdy mláďata potřebují bílkoviny. Tento druh je společenský, vyskytuje se v menších skupinách, v zimě se spojuje do hejna. Jeho hlas je charakteristický cvrčivými a cvrlikavými tóny, kterými komunikují členové hejna a samci lákají samice.
Hnízdění a reprodukce
Hnízdění probíhá od dubna do srpna. Vrabec polní využívá dutiny stromů, keře, staré budovy nebo ptačí budky k vybudování hnízda, které je z trávy, peří, rákosu a jemných vláken. Samice snáší 5–7 vajec, která inkubuje přibližně 12–14 dní. Mláďata se líhnou holá a slepá, oba rodiče je krmí hmyzem a semeny až do vylétání po 13–19 dnech. Mladí ptáci se postupně osamostatňují, často zůstávají v blízkosti rodičů nebo hejna.
Ekologický význam
Vrabec polní má významnou ekologickou roli, protože konzumací hmyzu a semen reguluje populaci drobných bezobratlých a přispívá k šíření semen rostlin. Je ukazatelem biodiverzity polních a vesnických ekosystémů. Druh je chráněn evropskou legislativou, populace jsou stabilní, ale místně ohroženy změnami zemědělské krajiny, používáním pesticidů a ztrátou hnízdních dutin.
