Sýkora uhelníček - Malý akrobat našich lesů
Poznávací znaky
Sýkora uhelníček (latinsky Periparus ater) je jeden z našich nejmenších ptáčků. Měří jen 10-11 centimetrů a váží pouhých 8-10 gramů, což je méně než dvě kostky cukru! Přesto je to velmi živý a temperamentní ptáček, kterého můžete potkat v našich lesích po celý rok.
Jak ji poznáte? Hledejte malého ptáčka s lesklou černou čepičkou a takovou černou "kravatou" na hrdle. Tváře má bílé a na týlu (to je zadní část hlavy) má charakteristickou bílou skvrnu, která vypadá jako malá placka. Hřbet má šedavý a křídla zdobí dvě bílé pruhy. Břicho je světle béžové až krémové.
Kde ji najdete?
Sýkora uhelníček má ráda jehličnaté lesy, hlavně smrkové a borové. Na rozdíl od své příbuzné sýkory koňadry, kterou najdete spíš v zahradách, uhelníček zůstává věrný lesům. Nejraději má horské a podhorské oblasti, ale můžete ji potkat i v nižších polohách, pokud tam rostou jehličnany.
Žije u nás po celý rok a nikam neodlétá. V zimě ji ale můžete zahlédnout i v zahradách u krmítek, kam přilétá hledat potravu.
Co jí a jak loví?
Sýkora uhelníček je pravá akrobatka! Pohybuje se po větvích stromů hlavou dolů, poskakuje ze střípku na střípek a zkoumá každou skulinku v kůře. Hledá tam drobný hmyz, larvy, pavouky a vajíčka hmyzu. V zimě a na podzim sbírá semínka jehličnanů, zvlášť ráda má semínka ze smrkových a borových šišek.
Zajímavostí je, že si dělá zásoby! Když najde dostatek potravy, schová si část do různých úkrytů v kůře stromů nebo mezi mechem. Tyhle zásoby jí pak pomáhají přežít tuhé zimní dny, kdy je jídla málo.
Hnízdění a rodina
Na jaře, obvykle v dubnu nebo květnu, začíná hnízdění. Sýkora uhelníček si hledá dutinku ve stromě, nejraději v nízkých pahýlech nebo kořenech. Když dutinku nenajde, spokojí se i s dírou mezi kameny nebo přijme budku, kterou jí člověk připraví.
Samička staví hnízdo z mechu, lišejníků, chloupků a peříček. Je to měkká a teplá postýlka pro budoucí mláďata. Nasnáší tam 8-11 maličkých vajíček, která jsou bílá s hnědými skvrnkami. Samička je zahřívá asi 14 dní, zatímco samec ji nosí potravu.
Když se mláďata vylíhnou, mají rodiče plné ruce práce. Musí denně nanosit stovky kusů hmyzu, aby malí ptáčci rostli. Po asi 16-18 dnech opouštějí mláďata hnízdo, ale rodiče se o ně ještě nějaký čas starají.
Zpěv a hlasy
Sýkora uhelníček je velmi hlasitý ptáček. Její zpěv zní jako "ci-ci-ci-pjú-pjú-pjú" nebo "sí-sí-sí-tü-tü-tü". Je vyšší a tenčí než zpěv sýkory koňadry. Kromě zpěvu vydává různé volací zvuky, kterými se domlouvá s ostatními ptáky nebo varuje před nebezpečím.
Jak ji můžete pozorovat?
Pokud chcete sýkoru uhelníčka vidět, vydejte se do jehličnatého lesa. Poslouchejte její charakteristický zpěv a sledujte vrcholky stromů. Je velmi pohyblivá, takže potřebujete trpělivost.
V zimě můžete připravit krmítko se slunečnicovými semínky, lojovými koulemi nebo neslanými arašídy. Uhelníček ráda přilétá ke krmítkům, hlavně když je mráz a sníh.
Můžete jí také pomoci vyvěšením budky. Sýkora uhelníček ocení budku s menším vletovým otvorem (asi 28-30 mm), umístěnou ve výšce 2-4 metry na jehličnatém stromě.
Zajímavosti
- Sýkora uhelníček je nejmenší ze všech evropských sýkor
- Dokáže za den navštívit stovky různých míst, kde hledá potravu
- V jednom lese může žít i několik desítek párů
- Je velmi užitečná, protože hubí škůdce jehličnatých stromů
- V některých letech, když je málo potravy, podnikají uhelníčci i dlouhé cesty za jídlem
Ochrana
Sýkora uhelníček není ohrožený druh a v našich lesích je poměrně hojná. Přesto jí můžeme pomoci tím, že budeme chránit staré jehličnaté lesy s dutými stromy, připravíme jí budky na hnízdění a v zimě ji přikrmíme kvalitní potravou.
Pamatujte, že každý malý ptáček má v přírodě svou důležitou roli. Sýkora uhelníček pomáhá udržovat rovnováhu v lese tím, že loví škodlivý hmyz a rozšiřuje semínka stromů.
