Nemůžete vyplnit toto pole

Registrace

Zákaznická podpora:603 171 696Registrovat

Pěvci, Strana 4

Výpis článků

Drozd zpěvný

Drozd zpěvný (Turdus philomelos)

Základní charakteristika druhu

Drozd zpěvný je středně velký pěvec z čeledi drozdovitých, který je typický svým melodickým, bohatým zpěvem, jenž je slyšitelný zejména v období jara a léta. Má hnědý hřbet, světlejší břicho se skvrnitým vzorem a robustní, žlutavý zobák. Délka těla činí přibližně 20–23 cm a hmotnost se pohybuje kolem 70–100 g. Pohlaví jsou vzhledově velmi podobná, liší se jen mírně intenzitou zbarvení a velikostí skvrn na břiše.

Drozd zpěvný

Systematické zařazení a rozpoznávací znaky

Druh Turdus philomelos patří do řádu pěvců. Drozd zpěvný je snadno rozpoznatelný podle charakteristického zpěvu, kulatého těla, středně dlouhého ocasu a výrazného, skvrnitého břicha. Typický je jeho melodický, melodramatický a opakující se zpěv, který je během jarního období dominantním prvkem zvukové krajiny.

Výskyt a stanoviště

Rozšíření v Evropě a České republice

Drozd zpěvný je rozšířen po celé Evropě, v západní Asii a částečně i v severní Africe. V České republice je běžným hnízdním druhem od nížin po pahorkatiny a horské oblasti. Některé populace jsou tažné, zejména severní jedinci, zatímco stálí ptáci zůstávají v území celoročně.

Typická stanoviště

Upřednostňuje lesy, parky, sady a zahrady s otevřenými plochami pro hledání potravy. Hnízdí v hustším podrostu, na okrajích lesů nebo v křovinách. V zimě se často stahuje na zahrady a parky, kde vyhledává bobule a spadané ovoce.

Způsob života a chování

Aktivita a sociální chování

Drozd zpěvný je denní pták, který se pohybuje převážně po zemi při hledání potravy, často poskakuje a obrací listí, aby odhalil hmyz a bezobratlé. Je teritoriální, zejména samci během jara, kdy hlasitým zpěvem označují svá teritoria.

Zpěv a komunikace

Zpěv je proměnlivý, melodický a opakující se, často obsahuje čiré flétnové tóny. Slouží k obraně teritoria i k přilákání partnerky. V době tahu zpívá méně, většinou pouze na klidných stanovištích.

Potrava

Složení potravy

Potrava dělá drozdu zpěvnému flexibilním predátorem. Hlavní složku tvoří hmyz, červi, pavouci a další bezobratlí, zejména během období hnízdění. Na podzim a v zimě doplňuje jídelníček o bobule a měkké ovoce, které mu poskytuje energii pro přežití v chladnějším období.

Rozmnožování

Hnízdění a péče o mláďata

Hnízdění probíhá od dubna do června, často se dvěma snůškami ročně. Hnízdo je miskovité, vystlané jemnými materiály a umístěné nízko v keřích, stromech nebo hustém podrostu. Samice klade obvykle 4–6 vajec, na jejichž sezení se podílí převážně samice. Mláďata opouštějí hnízdo přibližně po dvou týdnech a jsou krmena oběma rodiči.

Ekologický význam

Role v ekosystému

Drozd zpěvný se významně podílí na regulaci populací hmyzu a rozšiřování semen lesních a ovocných dřevin. Je součástí ptačích společenstev parků, lesů a zahrad a přispívá k udržení biodiverzity.

Ohrožení a ochrana

Faktory ovlivňující populace

Hlavními hrozbami jsou ztráta přirozených stanovišť, intenzivní údržba parků a zahrad a používání pesticidů. Přesto je druh v současnosti považován za stabilní.

Ochranný status

Drozd zpěvný je v České republice chráněn zákonem jako volně žijící pták. Ochrana spočívá v zachování vhodných hnízdních lokalit, udržování pestré krajiny a omezování používání chemických látek v zahradách a sadech.

Dlask tlustozobý

Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes)

Základní charakteristika druhu

Dlask tlustozobý je středně velký pěvec z čeledi pěnkavovitých s mohutným, kuželovitým zobákem, který mu umožňuje rozlamovat tvrdá semena stromů a keřů. Tělo je robustní, peří převážně hnědošedé s černými, bíle lemovanými křídly a oranžově hnědým břichem. Zobák je světle šedý, oči tmavé a výrazné. Samci a samice jsou vzhledově podobní, liší se jen intenzitou zbarvení a kontrastem na hlavě. Délka těla činí přibližně 17–19 cm a hmotnost 45–60 g.

Dlask tlustozobý

Systematické zařazení a rozpoznávací znaky

Druh Coccothraustes coccothraustes patří do řádu pěvců. Je nezaměnitelný díky mohutnému zobáku, robustnímu tělu a typickému kontrastnímu zbarvení křídel. Často je patrný i při letu díky mohutným křídlům a charakteristickému, svižnému letu.

Výskyt a stanoviště

Rozšíření v Evropě a České republice

Dlask tlustozobý je rozšířen v téměř celé Evropě a zasahuje do západní Asie. V České republice je hojným, ale spíše nenápadným lesním druhem, vyskytujícím se od nížin po horské oblasti. Je částečně stálý, ale v zimě může migrovat na kratší vzdálenosti za potravou.

Typická stanoviště

Upřednostňuje listnaté a smíšené lesy s převahou stromů produkujících tvrdá semena, například lípy, hlohy, třešně či jeřáby. V zimě se často objevuje v parcích, zahradách a sadech, kde využívá dostupné semena a plody.

Způsob života a chování

Aktivita a sociální chování

Dlask tlustozobý je převážně denní pták, který se pohybuje jednotlivě nebo v malých skupinách. Je plachý a často se skrývá v korunách stromů. Během zimy tvoří hejna spolu s jinými pěvci, zejména jinými pěnkavovitými druhy, a společně hledá potravu.

Hlasové projevy

Hlas dlaska je krátký a pronikavý, typicky „tsik“ nebo „tsek“, často slyšitelný při hledání potravy nebo komunikaci mezi členy hejna.

Potrava

Složení potravy

Hlavní složku potravy tvoří semena stromů a keřů, zejména tvrdá semena, která jiné ptáky obtížně rozlamují. Dále konzumuje bobule, plody a drobný hmyz, zejména během období hnízdění, kdy je zvýšená potřeba bílkovin pro mláďata. Díky silnému zobáku dokáže rozlamovat pecky a tvrdé skořápky.

Rozmnožování

Hnízdění a péče o mláďata

Hnízdění probíhá od dubna do června. Hnízdo je robustní a dobře ukryté v korunách stromů nebo hustých keřích, vystlané jemným materiálem. Samice klade obvykle 4–6 vajec, na jejichž sezení se podílejí oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo přibližně po dvou týdnech a jsou krmena oběma rodiči.

Ekologický význam

Role v lesních a zahradních ekosystémech

Dlask tlustozobý má významnou roli při šíření semen stromů a keřů a přispívá k regulaci populací drobného hmyzu. Je indikátorem zdravých, druhově pestrých lesů s dostatkem stromů produkujících tvrdá semena.

Ohrožení a ochrana

Faktory ovlivňující populace

Negativně působí úbytek listnatých lesů, ztráta stromů produkujících semena a intenzivní lesní hospodaření. Přesto se populace druhu v České republice jeví jako stabilní.

Ochranný status

Dlask tlustozobý je v České republice chráněn zákonem jako volně žijící pták. Ochrana spočívá především v zachování listnatých a smíšených lesů, podpoře druhové rozmanitosti a omezení používání pesticidů.

Čížek lesní

Čížek lesní (Spinus spinus)

Základní charakteristika druhu

Čížek lesní je drobný pěvec z čeledi pěnkavovitých, který je nápadný svou živou povahou, výrazným hlasem a často proměnlivým výskytem. Samec má zelenožluté zbarvení s černou čepičkou na hlavě a černým hrdlem, samice je méně kontrastní, šedozelená s jemným proužkováním. Obě pohlaví mají nápadné žluté proužky na křídlech a rozštěpený ocas s tmavým středem. Délka těla činí přibližně 11–12 cm a hmotnost se pohybuje okolo 12–18 g. Wikipedia 

čížek lesní

Systematické zařazení a rozpoznávací znaky

Druh Spinus spinus patří do řádu pěvců. V terénu je čížek snadno rozpoznatelný díky vysokému, cinkavému hlasu, čilému pohybu v korunách stromů a typickému vlnkovitému letu. Často se pohybuje ve skupinách, zejména mimo hnízdní období.

Výskyt a stanoviště

Rozšíření v Evropě a České republice

Čížek lesní je rozšířen v severní a střední Evropě a zasahuje do Asie. V České republice hnízdí nepravidelně, především v horských a podhorských oblastech s jehličnatými lesy. V zimním období se jeho výskyt výrazně mění v závislosti na potravní nabídce a může se objevit i ve velkých hejnech v nížinách.

Typická stanoviště

Upřednostňuje smrkové a smíšené lesy, lesní okraje a porosty olší a bříz. V zimě často navštěvuje parky, zahrady a krmítka, kde vyhledává semena.

Způsob života a chování

Aktivita a sociální chování

Čížek lesní je velmi společenský pták, který se po většinu roku pohybuje v hejnech. Je neustále v pohybu, často visí akrobaticky na větvích a šiškách při získávání potravy. Jeho chování je živé a nápadné, doprovázené neustálým hlasovým projevem.

Potulky a nepravidelná migrace

Druh je částečně tažný a silně nomádský. V letech s nízkou úrodou semen v severních oblastech podniká hromadné potulky do střední a jižní Evropy, což vede k výrazným výkyvům v početnosti.

Potrava

Složení potravy

Základ potravy čížka lesního tvoří semena jehličnanů, zejména smrku, dále semena olší a bříz. V jarním a letním období doplňuje jídelníček o drobný hmyz a larvy, které jsou důležité zejména pro výživu mláďat.

Rozmnožování

Hnízdění a vývoj mláďat

Hnízdění probíhá nejčastěji od dubna do června. Hnízdo je stavěno vysoko v korunách stromů, obvykle na jehličnanech, a je velmi dobře ukryté. Samice klade 4–6 vajec a na sezení se podílí převážně sama, zatímco samec ji zásobuje potravou. Mláďata opouštějí hnízdo přibližně po dvou týdnech.

Ekologický význam

Role v lesních společenstvech

Čížek lesní se podílí na regulaci hmyzích populací a šíření semen dřevin. Je důležitou součástí ptačích společenstev jehličnatých lesů a indikátorem proměnlivých potravních podmínek v krajině.

Ohrožení a ochrana

Faktory ovlivňující populace

Druh není v současnosti považován za ohrožený, jeho populace však přirozeně kolísá v závislosti na úrodě semen. Negativně může působit úbytek vhodných lesních porostů a intenzivní lesní hospodaření.

Ochranný status

Čížek lesní je v České republice chráněn zákonem jako volně žijící pták. Ochrana spočívá především v zachování pestré struktury lesů, přítomnosti jehličnanů a omezení plošných těžeb.

Červenka obecná

Červenka obecná (Erithacus rubecula)

Základní charakteristika druhu

Červenka obecná je malý pěvec z čeledi lejskovitých, který patří k nejoblíbenějším a nejznámějším ptákům Evropy. Typickým znakem je nápadná oranžovočervená skvrna na obličeji, hrdle a hrudi, která kontrastuje s hnědavým hřbetem a světlejším břichem. Tělo je kulaté, zobák tenký a nohy poměrně dlouhé. Délka těla dosahuje přibližně 12–14 cm a hmotnost se pohybuje okolo 16–22 g. Samci a samice jsou si vzhledově velmi podobní.

červenka obecná

Systematické zařazení a rozpoznávací znaky

Druh Erithacus rubecula patří do řádu pěvců. Červenka je nezaměnitelná díky svému zbarvení a také díky melodickému, jemně melancholickému zpěvu, který lze slyšet nejen na jaře, ale často i na podzim a v zimě.

Výskyt a stanoviště

Rozšíření v Evropě a České republice

Červenka obecná je rozšířena téměř v celé Evropě, zasahuje do západní Asie a severní Afriky. V České republice je velmi hojným druhem, který se vyskytuje od nížin po horské oblasti. Část populace je stálá, část ptáků je tažná nebo částečně tažná, přičemž v zimě se u nás objevují i jedinci ze severnějších oblastí.

Typická stanoviště

Upřednostňuje lesy s hustým podrostem, křoviny, parky, zahrady a hřbitovy. Vyhledává místa s dostatkem úkrytů, spadaného listí a stinných koutů, kde může snadno hledat potravu.

Způsob života a chování

Aktivita a teritoriální chování

Červenka obecná je převážně denní pták, který se pohybuje nízko nad zemí a často poskakuje mezi keři. Je výrazně teritoriální, zejména v období hnízdění, kdy si aktivně brání své území hlasitým zpěvem. Teritorialita je patrná i v zimním období, což je mezi pěvci poměrně neobvyklé.

Sociální projevy a zpěv

Zpěv červenky je jemný, melodický a velmi variabilní. Slouží k obraně teritoria i k přilákání partnera. Ptáci zpívají často z nízkých vyvýšených míst nebo z hustého porostu.

Potrava

Složení potravy během roku

Potrava červenky obecné je tvořena převážně bezobratlými. Loví hmyz, pavouky, larvy a drobné půdní organismy, které sbírá ze země nebo z nízké vegetace. Na podzim a v zimě doplňuje jídelníček o bobule, semena a měkké plody.

Rozmnožování

Hnízdění a péče o mláďata

Hnízdění probíhá od dubna do července a často mívá dvě snůšky ročně. Hnízdo je miskovité a bývá umístěno nízko nad zemí, v dutinách, kořenech stromů, hustých keřích nebo i na netradičních místech v blízkosti lidských obydlí. Samice klade obvykle 5–7 vajec, na kterých sedí sama. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí po zhruba dvou týdnech.

Ekologický význam

Role v ekosystému

Červenka obecná se významně podílí na regulaci populací hmyzu a dalších bezobratlých. Zároveň je důležitým prvkem lesních a zahradních ekosystémů a patří mezi druhy, které přibližují přírodu široké veřejnosti.

Ohrožení a ochrana

Faktory ovlivňující populace

Druh není v současnosti považován za ohrožený, avšak může být negativně ovlivněn ztrátou vhodných stanovišť, intenzivní údržbou zeleně a používáním pesticidů.

Ochranný status

Červenka obecná je v České republice chráněna zákonem jako volně žijící pták. Její ochrana spočívá především v zachování pestré krajiny, podpoře přirozeného podrostu a šetrném hospodaření v parcích a zahradách.

Ovládací prvky výpisu

34 položek celkem