Pěnkava obecná (Fringilla coelebs)
Pěnkava obecná je drobný pěvec z čeledi pěnkavovitých (Fringillidae), který patří k nejhojnějším a nejznámějším ptákům České republiky i celé Evropy. Je typická svým výrazným pohlavním dimorfismem, melodickým zpěvem a vysokou přizpůsobivostí různým typům prostředí. Díky tomu se s ní lze setkat v lesích, parcích, zahradách i otevřené zemědělské krajině.
Taxonomie a systematika
Zařazení druhu
Pěnkava obecná nese latinský název Fringilla coelebs a je typickým zástupcem rodu Fringilla. V rámci druhu bylo popsáno několik geografických poddruhů, které se liší především odstíny zbarvení. V Evropě je pěnkava obecná považována za modelový druh pěvců mírného pásu.
Vzhled a rozpoznávací znaky
Zbarvení a pohlavní rozdíly
Samec pěnkavy obecné je nápadně zbarvený, má modrošedou hlavu, rezavě hnědou hruď, zelenavý kostřec a černobílá křídla s výraznými bílými páskami. Samice je podstatně nenápadnější, šedohnědá až olivová, což jí poskytuje lepší krytí při sezení na hnízdě. Délka těla se pohybuje kolem 14–16 cm.
Zpěv a hlasové projevy
Zpěv pěnkavy obecné je jasný, melodický a snadno rozpoznatelný, obvykle zakončený typickým klesajícím trylkem. Samec zpívá především na jaře a v době hnízdění, kdy si vymezuje teritorium a láká samici. Kontaktní hlas je krátké a ostré „pink“, podle něhož druh získal své české jméno.
Výskyt a prostředí
Rozšíření v Evropě a Česku
Pěnkava obecná je rozšířena téměř po celé Evropě, zasahuje do severní Afriky a západní Asie. V České republice patří k nejběžnějším ptákům a vyskytuje se od nížin až po horské oblasti.
Typické biotopy
Obývá listnaté i smíšené lesy, lesní okraje, parky, zahrady, sady i aleje. Vyhledává prostředí s dostatkem stromů a keřů, které poskytují hnízdní možnosti i potravu. Díky své přizpůsobivosti dobře snáší i blízkost lidských sídel.
Potrava a způsob života
Složení potravy
Pěnkava obecná se živí převážně semeny trav, bylin a stromů, zejména bukvicemi a semeny jehličnanů. V období hnízdění se potrava výrazně mění a převažuje hmyz a jeho larvy, které jsou nezbytné pro výživu mláďat.
Chování během roku
Mimo hnízdní období se pěnkavy často sdružují do hejn, někdy i s jinými druhy pěvců. Jsou aktivní během dne a většinu potravy sbírají na zemi nebo v nižší vegetaci.
Hnízdění a rozmnožování
Stavba hnízda a snůška
Hnízdění probíhá od dubna do června. Samice staví velmi pečlivě maskované miskovité hnízdo vysoko na stromě, často porostlé lišejníky. Snůška obsahuje obvykle 4–6 vajec, na kterých samice sedí přibližně 12–14 dní.
Vývoj mláďat
Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí asi po dvou týdnech. Po vylétnutí zůstávají ještě nějaký čas v péči rodičů, než se osamostatní.
Tah a zimování
Pěnkava obecná je částečně tažný druh. Samci často přezimují blíže hnízdištím, zatímco samice a mladí ptáci odlétají na jih Evropy. Tento rozdílný tah dal vzniknout latinskému druhovému jménu coelebs, tedy „svobodný“, označujícímu přezimující samce.
Ohrožení a ochrana
Současný stav populace
Pěnkava obecná patří mezi málo ohrožené druhy a její populace je v Evropě stabilní. Přesto může být lokálně ovlivněna úbytkem hmyzu, intenzivním zemědělstvím a změnami klimatu.
Ochrana druhu
Druh je chráněn legislativou Evropské unie i České republiky. Podpora pestré krajiny, zachování stromů a keřů a omezení používání pesticidů přispívají k dlouhodobé stabilitě populace.
Význam v ekosystému
Pěnkava obecná hraje důležitou roli v regulaci hmyzích populací a podílí se na šíření semen. Je také významným indikátorem zdravého a druhově bohatého prostředí, zejména v kulturní krajině.
