Cheiracanthium punctorium (Villers, 1789) – zápřednice jedovatá
Latinské jméno Cheiracanthium punctorium označuje v českém názvosloví zápřednici jedovatou, středně velkého dravého pavouka známého pro svůj jed, který může způsobit bolestivé kousnutí člověka, podobné včelímu bodnutí. Tento druh je typický štíhlým tělem, dlouhými nohami a schopností stavět drobné pavučiny v trávě a křovinách. Zápřednice jedovatá patří mezi teplomilné pavouky a její výskyt v Evropě je úzce spojen s otevřenými, suchými a slunnými biotopy.
Wikipedia
Systematické zařazení druhu
Třída
Zápřednice jedovatá patří do třídy pavoukovci (Arachnida), obratlovců bez tykadel s tělem rozděleným na hlavohruď a zadeček, čtyřmi páry nohou a schopností produkovat jed. Pavoukovci jsou převážně draví, významně regulují populace hmyzu a hrají důležitou roli v potravních sítích suchozemských ekosystémů.
Řád
V rámci třídy pavoukovců je tento druh řazen do řádu pavouci (Araneae), jehož zástupci jsou schopni produkovat pavučinová vlákna pro stavbu sítí, ochranu vajíček nebo pohyb. Zápřednice patří mezi aktivně lovící pavouky, kteří pavučinu používají spíše k úkrytům než k lovu.
Popis a tělesné znaky
Dospělí jedinci dosahují velikosti 10–15 milimetrů, přičemž samci bývají štíhlejší a menší než samice. Tělo je protáhlé, žlutohnědě zbarvené s jemným leskem, nohy jsou dlouhé a štíhlé, uzpůsobené k rychlému pohybu. Zadeček je hladký a jednobarevný, bez výrazných vzorů. Jed zápřednice je pro člověka bolestivý, místně způsobuje otok a pálení, ale není životu nebezpečný.
Rozšíření a výskyt
Původní areál druhu zahrnuje jižní a střední Evropu, včetně Čech a Moravy, s tendencí pronikat do teplejších oblastí střední Evropy. Druh preferuje teplé, suché stanoviště, a jeho populace jsou dnes častější v nížinách s otevřenou krajinou, travnatými porosty a okraji polí.
Biotop a ekologické nároky
Zápřednice jedovatá obývá otevřené slunné biotopy, jako jsou stepní louky, mezofilní traviny, písčiny a okraje polí, kde staví drobné pavučiny mezi travinami nebo nízkou vegetací. Vyžaduje dobře osluněná místa a relativně suchou půdu, a je citlivá na zarůstání lokalit a intenzivní zemědělské zásahy.
Způsob života a chování
Tento pavouk je převážně aktivní ve večerních hodinách a v noci, kdy loví drobný hmyz přímo v trávě a nízké vegetaci. Přes den se ukrývá v pavučině nebo mezi listy a suchou trávou. Je rychlý, aktivně vyhledává kořist a při ohrožení se snaží uniknout.
Potrava a ekologická role
Potravu tvoří především drobný hmyz, například mouchy, brouci, pavouci a larvy. Loví aktivně a svou kořist ochromuje jedovými kousnutími. Díky svému predátorskému způsobu života se podílí na regulaci populací hmyzu a přispívá k biologické rovnováze suchých travnatých biotopů.
Rozmnožování a vývoj
Rozmnožování probíhá v pozdním létě, kdy samice kladou vajíčka do pavučinových kokonů, které chrání před predátory a vysycháním. Mladí pavouci se líhnou následující jaro a postupně dorůstají do dospělosti během několika měsíců.
Ohrožení a ochrana druhu
Zápřednice jedovatá není v ČR legislativně silně chráněná, ale její populace jsou ohroženy úbytkem otevřených travnatých stanovišť, zarůstáním a intenzivním zemědělstvím. Ochrana spočívá v zachování slunných, teplých a suchých biotopů s mozaikou vegetace a omezení chemických zásahů.
Význam zápřednice jedovaté v přírodě
Druh má ekologický význam jako aktivní predátor drobného hmyzu, podporuje udržení rovnováhy v suchých travnatých ekosystémech a je zajímavý z hlediska studia predace a adaptací pavouků k stepním a teplomilným biotopům. Je rovněž významným druhem pro environmentální vzdělávání a poznávání teplomilné pavoučí fauny.
