Triturus cristatus (Laurenti, 1768) – čolek velký
Latinské jméno Triturus cristatus označuje v českém názvosloví čolka velkého, jednoho z největších a nejvýraznějších ocasatých obojživelníků střední Evropy. Tento druh je charakteristický nápadným svatebním hřebenem samců, kontrastním zbarvením a silnou vazbou na zachovalé stojaté vody v kulturní i přírodní krajině. Čolek velký je významným bioindikátorem kvality mokřadních stanovišť a patří mezi zvláště chráněné druhy.
Wikipedia
Systematické zařazení druhu
Třída
Čolek velký náleží do třídy obojživelníci (Amphibia), která zahrnuje obratlovce s larválním vývojem ve vodním prostředí a dospělým životem kombinujícím vodní a suchozemskou fázi. Obojživelníci se vyznačují vlhkou, propustnou kůží umožňující kožní dýchání a vysokou citlivostí na změny prostředí.
Řád
V rámci třídy obojživelníků je čolek velký zařazen do řádu ocasatí (Caudata nebo Urodela), jehož zástupci si zachovávají ocas po celý život. Tento řád zahrnuje čolky a mloky, kteří jsou úzce vázáni na vodní a vlhká suchozemská stanoviště a mají relativně pomalý reprodukční cyklus.
Popis a tělesné znaky
Čolek velký dosahuje délky těla obvykle 14 až 18 centimetrů, přičemž samice bývají větší než samci. Samci jsou v období rozmnožování snadno rozpoznatelní podle vysokého, hluboce vykrajovaného hřbetního hřebene, který je přerušený v oblasti kloaky. Zbarvení hřbetu je tmavé, nejčastěji černohnědé až černé, s jemným světlým tečkováním, zatímco břicho je sytě oranžové až žluté s výraznými černými skvrnami. Kůže je na hřbetě hrubší a bradavičnatá.
Rozšíření a výskyt
Areál rozšíření čolka velkého zahrnuje většinu Evropy s výjimkou nejjižnějších oblastí. V České republice je rozšířen poměrně plošně, avšak jeho populace jsou často izolované a závislé na kvalitě místních mokřadů. Vyskytuje se od nížin až po pahorkatiny, především v oblastech s tradiční rybniční soustavou a drobnými vodními plochami.
Biotop a ekologické nároky
Čolek velký preferuje stojaté vody, jako jsou rybníky, tůně, zatopené lomy a menší nádrže s bohatou vodní vegetací. Suchozemskou část života tráví v okolní krajině, kde vyhledává úkryty pod kameny, v půdě, v listovém opadu nebo v křovinách. Druh je citlivý na zarybňování vodních ploch, chemické znečištění a úbytek drobných mokřadů.
Způsob života a chování
V rozmnožovacím období tráví čolek velký většinu času ve vodě, kde probíhají složité svatební rituály zahrnující vizuální signály a pohyby hřebene. Mimo toto období přechází na suchozemský způsob života a je aktivní převážně za soumraku a v noci. V zimě přezimuje v hlubších úkrytech v půdě, sklepech nebo hromadách kamení.
Potrava a ekologická role
Potrava čolka velkého zahrnuje široké spektrum bezobratlých živočichů, zejména larvy hmyzu, korýše, měkkýše a drobné vodní organismy. Příležitostně se živí i pulci jiných obojživelníků. Jako významný predátor drobných živočichů přispívá k regulaci jejich populací a stabilitě vodních ekosystémů.
Rozmnožování a vývoj
Rozmnožování probíhá na jaře, kdy samice kladou jednotlivá vajíčka, která pečlivě balí do listů vodních rostlin. Larvy se líhnou po několika týdnech a jejich vývoj trvá obvykle dva až tři měsíce. Metamorfóza probíhá během léta, přičemž mladí jedinci následně opouštějí vodní prostředí a přecházejí na suchozemský způsob života.
Ohrožení a ochrana druhu
Čolek velký je v České republice zvláště chráněným druhem a je zahrnut mezi silně ohrožené obojživelníky. Mezi hlavní hrozby patří zánik a degradace mokřadních stanovišť, zarybňování rybníků, intenzivní zemědělství a fragmentace krajiny. Ochrana druhu zahrnuje obnovu tůní, zachování migračních koridorů a dlouhodobý monitoring populací.
Význam čolka velkého v přírodě
Čolek velký má vysoký ekologický a ochranářský význam, neboť je citlivý na změny kvality prostředí a struktury krajiny. Jeho přítomnost svědčí o zachovalém vodním režimu a funkčním propojení vodních a suchozemských biotopů a zdůrazňuje důležitost ochrany obojživelníků jako klíčových složek evropské biodiverzity.
