Triturus carnifex (Laurenti, 1768) – čolek dravý
Latinské jméno Triturus carnifex označuje v českém názvosloví čolka dravého, jednoho z největších a nejmohutnějších zástupců ocasatých obojživelníků rodu Triturus. Tento druh je typický výrazným pohlavním dimorfismem, nápadným svatebním zbarvením samců a silnou vazbou na stojaté vodní biotopy. Čolek dravý je považován za významný indikátor zachovalých mokřadních ekosystémů a druh s vysokými nároky na kvalitu prostředí.
Wikipedia
Systematické zařazení druhu
Třída
Čolek dravý patří do třídy obojživelníci (Amphibia), která zahrnuje obratlovce s vodním larválním vývojem a dospělým životem kombinujícím vodní a suchozemskou fázi. Obojživelníci se vyznačují tenkou, vlhkou kůží umožňující kožní dýchání a vysokou citlivostí na chemické i fyzikální změny prostředí.
Řád
V rámci třídy obojživelníků je čolek dravý řazen do řádu ocasatí (Caudata neboli Urodela), jehož zástupci si v dospělosti zachovávají ocas. Tento řád zahrnuje mloky a čolky, kteří jsou úzce vázáni na vodní nebo vlhké suchozemské biotopy a vyznačují se relativně pomalým životním cyklem.
Popis a tělesné znaky
Čolek dravý dosahuje délky těla až 18 centimetrů, přičemž samice bývají obvykle větší než samci. Samci jsou v období rozmnožování snadno rozpoznatelní podle vysokého, zubatě vykrajovaného hřbetního hřebene, který pokračuje po celé délce těla až na ocas. Zbarvení hřbetu je tmavé, obvykle černohnědé až olivové, zatímco břicho je výrazně žluté až oranžové s nepravidelnými tmavými skvrnami. Kůže je na hřbetě jemně bradavičnatá.
Rozšíření a výskyt
Přirozený areál rozšíření čolka dravého zahrnuje jižní a střední Evropu, především oblast Alp, Apenin a Balkánu. V České republice se vyskytuje velmi vzácně a lokálně, zejména v teplejších oblastech, kde osidluje zachovalé rybníky, tůně a zatopené lomy. Výskyt je silně fragmentovaný a závislý na dostupnosti vhodných rozmnožovacích lokalit.
Biotop a ekologické nároky
Čolek dravý vyžaduje stojaté nebo jen velmi pomalu tekoucí vody s bohatou vodní vegetací, která slouží jako úkryt i místo pro kladení vajíček. Suchozemská fáze života je vázána na okolní vlhké louky, lesní okraje a křoviny. Druh je citlivý na zarybňování vodních ploch, chemické znečištění a likvidaci drobných mokřadů.
Způsob života a chování
V období rozmnožování tráví čolek dravý většinu času ve vodě, kde probíhají složité svatební rituály zahrnující vizuální signály a pohyby hřebene. Mimo rozmnožovací sezónu přechází na suchozemský způsob života a ukrývá se pod kameny, v půdě nebo v listovém opadu. Aktivní je převážně za soumraku a v noci, zejména za vlhkého počasí.
Potrava a ekologická role
Potrava čolka dravého je velmi rozmanitá a zahrnuje vodní i suchozemské bezobratlé, larvy hmyzu, drobné korýše a někdy i pulce jiných obojživelníků. Jako vrcholový predátor drobných vodních živočichů přispívá k regulaci jejich populací a udržování ekologické rovnováhy v mokřadních ekosystémech.
Rozmnožování a vývoj
Rozmnožování probíhá na jaře, kdy samice kladou jednotlivá vajíčka, která pečlivě zabalují do listů vodních rostlin. Larvy se líhnou po několika týdnech a jejich vývoj trvá několik měsíců, v závislosti na teplotě vody a dostupnosti potravy. Metamorfóza probíhá obvykle v létě, přičemž mladí jedinci následně opouštějí vodní prostředí.
Ohrožení a ochrana druhu
Čolek dravý je v České republice hodnocen jako kriticky ohrožený druh a je přísně chráněn. Mezi hlavní hrozby patří úbytek vhodných vodních ploch, zarybňování rybníků, intenzivní zemědělství a fragmentace krajiny. Ochranná opatření zahrnují zachování a obnovu tůní, zákaz zarybňování rozmnožovacích lokalit a dlouhodobý monitoring populací.
Význam čolka dravého v přírodě
Čolek dravý představuje významný indikátor biologicky hodnotných mokřadních stanovišť a vysoké biodiverzity. Jeho přítomnost poukazuje na kvalitní vodní prostředí a vhodnou strukturu krajiny a zdůrazňuje potřebu cílené ochrany obojživelníků jako citlivých složek přírodních ekosystémů.
