Bufo bufo (Linnaeus, 1758) – ropucha obecná
Latinské jméno Bufo bufo označuje v českém názvosloví ropuchu obecnou, jednoho z nejznámějších a nejrozšířenějších obojživelníků Evropy, který se vyznačuje vysokou ekologickou přizpůsobivostí a schopností osidlovat široké spektrum přírodních i člověkem ovlivněných stanovišť. Ropucha obecná je typickým nočním druhem a významnou součástí suchozemských i vodních ekosystémů, kde plní důležitou regulační funkci v potravních řetězcích.
Wikipedia
Systematické zařazení druhu
Třída
Ropucha obecná patří do třídy obojživelníci (Amphibia), která zahrnuje obratlovce s vývojovým cyklem vázaným na vodní prostředí a dospělým životem převážně na souši. Obojživelníci se vyznačují propustnou kůží, která umožňuje kožní dýchání, a vysokou citlivostí na změny prostředí, zejména na znečištění a změny vodního režimu.
Řád
V rámci třídy obojživelníků je ropucha obecná řazena do řádu žáby (Anura), jehož zástupci nemají v dospělosti ocas a mají tělo uzpůsobené k pohybu po souši i ve vodě. Na rozdíl od skákavých žab se ropucha obecná pohybuje převážně chůzí nebo krátkými poskoky, což souvisí s jejím robustním tělem a relativně krátkými končetinami.
Popis a tělesné znaky
Ropucha obecná je statný obojživelník dosahující délky 8 až 12 centimetrů, přičemž samice bývají výrazně větší než samci. Tělo je zavalité, s krátkými končetinami a výrazně bradavičnatou, suchou kůží, která je zbarvena do hnědých, šedých nebo olivových odstínů. Charakteristickým znakem jsou velké příušní žlázy umístěné za očima, které produkují toxické látky sloužící k obraně před predátory. Oči mají měděně zbarvenou duhovku s vodorovnou zorničkou.
Rozšíření a výskyt
Areál rozšíření ropuchy obecné zahrnuje téměř celou Evropu, s výjimkou nejsevernějších a některých středomořských oblastí, a zasahuje také do západní Asie. V České republice je rozšířena prakticky plošně od nížin až po horské polohy, kde obývá lesy, zahrady, parky, louky i zemědělskou krajinu. K rozmnožování vyhledává různé typy stojatých i mírně tekoucích vod, včetně rybníků, nádrží a tůní.
Prostředí a způsob života
Ropucha obecná je převážně suchozemský druh, který většinu roku tráví mimo vodu, často ukrytý pod kameny, v norách nebo v listovém opadu. Aktivní je zejména v noci a za vlhkého počasí, kdy vyhledává potravu. Na rozdíl od mnoha jiných obojživelníků je poměrně odolná vůči chladnějšímu klimatu i mírnému znečištění prostředí, což jí umožňuje přežívat i v kulturní krajině.
Potrava a ekologická role
Potrava ropuchy obecné je tvořena převážně suchozemskými bezobratlými, zejména hmyzem, slimáky, pavouky a žížalami, které loví pomalým, ale cíleným pohybem. Díky této potravní specializaci má významnou roli v regulaci populací škůdců a je považována za užitečný druh v zemědělské i zahradní krajině. Pulci se živí především řasami a detritem.
Rozmnožování a vývoj
Rozmnožování probíhá brzy na jaře, často již v březnu, kdy ropuchy podnikají hromadné migrace k tradičním rozmnožovacím lokalitám. Samci se přichytávají na hřbet samic v amplexu a samice kladou dlouhé rosolovité provazce vajíček do vody. Larvální vývoj trvá několik týdnů a metamorfóza pulců probíhá obvykle na přelomu jara a léta.
Ohrožení a ochrana druhu
Ropucha obecná je v České republice chráněna zákonem a patří mezi druhy, které jsou ohroženy především silniční dopravou během jarních migrací. Dalšími riziky jsou úbytek vhodných rozmnožovacích stanovišť, chemizace krajiny a fragmentace prostředí. Ochranná opatření zahrnují budování migračních bariér, podchodů a zachování vodních ploch vhodných k rozmnožování.
Význam ropuchy obecné v přírodě
Ropucha obecná má zásadní ekologický význam jako predátor bezobratlých a jako součást potravních sítí mnoha ekosystémů. Zároveň je důležitým symbolem ochrany obojživelníků, neboť její sezónní migrace upozorňují na nutnost šetrného přístupu ke krajině a zachování biologické rozmanitosti.
