Bombina bombina (Linnaeus, 1761) – kuňka obecná
Latinské jméno Bombina bombina označuje drobného obojživelníka známého v češtině jako kuňka obecná, který patří mezi typické zástupce evropských nížinných mokřadů a je snadno rozpoznatelný díky výraznému výstražnému zbarvení břišní strany těla. Tento druh je významný nejen z hlediska biodiverzity, ale také jako bioindikátor kvality prostředí, protože je citlivý na změny vodního režimu a degradaci krajiny.
Wikipedia
Systematické zařazení druhu
Třída
Kuňka obecná náleží do třídy obojživelníci (Amphibia), která zahrnuje obratlovce s typickým dvojím způsobem života vázaným na vodní i suchozemské prostředí a vývojem s larválním stadiem ve vodě. Obojživelníci mají propustnou kůži, významnou roli kožního dýchání a jsou velmi citliví na chemické i fyzikální změny prostředí, což z nich činí důležité ukazatele ekologického stavu krajiny.
Řád
V rámci třídy obojživelníků patří kuňka obecná do řádu žáby (Anura), který je charakteristický absencí ocasu v dospělosti, zkráceným trupem a končetinami přizpůsobenými k pohybu skokem nebo plaváním. U kuňky obecné je však skok omezený a pohyb je spíše pomalý, což odráží její vazbu na mělké a klidné vodní biotopy.
Popis a tělesné znaky
Kuňka obecná je drobný druh dorůstající délky přibližně 4 až 6 centimetrů, se zploštělým tělem a nápadně bradavičnatou kůží na hřbetě, která je zbarvena do šedohnědých až olivových tónů. Nejvýraznějším znakem je kontrastní červenooranžové břicho s černou kresbou, jež slouží jako výstražné zbarvení upozorňující predátory na přítomnost kožních toxinů. Při ohrožení kuňka zaujímá typickou obrannou polohu, při níž prohne tělo a vystaví barevnou spodní stranu.
Rozšíření a výskyt
Areál rozšíření kuňky obecné zahrnuje především střední a východní Evropu, kde obývá nížiny, říční nivy a teplé oblasti s dostatkem mělkých vodních ploch. V České republice se vyskytuje zejména v Polabí, na jižní Moravě a v dalších nížinných oblastech, přičemž její výskyt je silně vázán na zachovalé mokřady, tůně, slepá ramena řek a periodické louže.
Prostředí a způsob života
Kuňka obecná preferuje mělké, prosluněné a často dočasné vodní biotopy s bohatou vegetací, které jí poskytují dostatek potravy i ochranu před predátory. Je aktivní převážně během dne a teplých nocí, většinu času tráví ve vodě nebo v jejím bezprostředním okolí. Díky vylučování kožních toxinů je relativně dobře chráněna před predátory, přesto však patří mezi druhy citlivé na narušení přirozeného prostředí.
Potrava a ekologická role
Potravu kuňky obecné tvoří drobní bezobratlí, zejména hmyz, jeho larvy, pavoukovci a další malí vodní i suchozemští živočichové. Pulci se živí převážně řasami a organickými zbytky, čímž se podílejí na koloběhu živin ve vodním prostředí. Druh má významnou ekologickou roli v regulaci populací hmyzu a zároveň slouží jako kořist pro některé specializované predátory.
Rozmnožování a vývoj
Rozmnožování probíhá od jara do začátku léta, kdy samci vydávají tlumené, pod vodou znějící hlasy sloužící k přilákání samic. Vajíčka jsou kladena jednotlivě nebo v malých skupinách na vodní rostliny. Larvální vývoj probíhá ve vodě a je závislý na teplotě, kvalitě vody a stabilitě biotopu, přičemž metamorfóza nastává po několika týdnech.
Ohrožení a ochrana
Kuňka obecná patří mezi zvláště chráněné druhy a je součástí evropské soustavy Natura 2000. Největší hrozbou pro její populace je úbytek mokřadů, regulace vodních toků, intenzivní zemědělství a znečištění vod pesticidy. Ochrana druhu spočívá především v zachování a obnově drobných vodních ploch, podpoře přirozeného vodního režimu v krajině a dlouhodobém monitoringu populací.
Význam druhu pro přírodu
Kuňka obecná představuje klíčový druh nížinných mokřadních ekosystémů a její přítomnost je známkou ekologicky hodnotného prostředí. Zároveň má význam vzdělávací a ochranářský, protože upozorňuje na důležitost ochrany vodních biotopů a biologické rozmanitosti v kulturní krajině.
