Vrápenec velký (Rhinolophus ferrumequinum)
Základní charakteristika druhu
Vrápenec velký (Rhinolophus ferrumequinum) je největší zástupce čeledi vrápencovitých (Rhinolophidae) v Evropě a nápadný druh netopýra s charakteristickým kožním výrůstkem na nose, tzv. vrápencem. Délka těla dospělých jedinců se pohybuje přibližně mezi 55 až 70 mm, rozpětí křídel dosahuje 35 až 40 cm a hmotnost činí zhruba 17 až 34 gramů. Srst je na hřbetě šedohnědá až hnědavá, na břišní straně světlejší. Robustní stavba těla a široká křídla umožňují pomalý, ale velmi obratný let.
Wikipedia
Systematické zařazení a rozlišení od podobných druhů
Vrápenec velký patří do rodu Rhinolophus, který se vyznačuje vysíláním echolokačních signálů nosem. Od vrápence malého se liší výrazně větší velikostí, masivnějším tělem a vyšší hmotností. Oba druhy se mohou vyskytovat ve stejných oblastech, avšak využívají odlišná loviště.
Výskyt a stanoviště
Rozšíření v Evropě a České republice
Vrápenec velký je rozšířen v jižní a střední Evropě, zasahuje do severní Afriky a západní Asie. V České republice se vyskytuje roztroušeně, především v teplejších oblastech s krasovým reliéfem, zejména na Moravě a v Českém krasu. Jeho výskyt je vždy vázán na dostupnost vhodných úkrytů a lovišť.
Typická stanoviště
Druh preferuje členitou krajinu s mozaikou lesů, luk, pastvin a vodních ploch. Letní kolonie vytváří zejména v půdách budov, kostelech, zámcích a dalších klidných stavbách. Zimuje v jeskyních, štolách, sklepech a starých důlních dílech s vysokou vlhkostí a stabilní teplotou.
Způsob života a chování
Aktivita a let
Vrápenec velký je noční druh, který loví především za soumraku a v noci. Jeho let je pomalý, klouzavý a velmi tichý, což mu umožňuje lovit hmyz i v husté vegetaci. Často se pohybuje nízko nad zemí nebo podél okrajů lesa.
Echolokace
Echolokace vrápence velkého je založena na dlouhých signálech s konstantní frekvencí, které jsou vysílány nosním výrůstkem. Tento způsob orientace je velmi přesný a umožňuje detekci kořisti i v členitém prostředí s množstvím překážek.
Potrava
Složení potravy
Potravu vrápence velkého tvoří převážně větší druhy hmyzu, zejména motýli, brouci a dvoukřídlí. Kořist často sbírá z vegetace nebo chytá za letu v blízkosti lesních okrajů a vodních ploch.
Rozmnožování a vývoj
Reprodukční cyklus
Páření probíhá na podzim, avšak k vlastnímu vývoji mláděte dochází až na jaře po přezimování samice. Samice rodí obvykle jedno mládě v letní kolonii. Mláďata jsou schopna letu přibližně po čtyřech až pěti týdnech.
Ekologický význam
Role v ekosystému
Vrápenec velký je významným regulátorem populací nočního hmyzu a indikátorem zachovalého prostředí s nízkým rušením. Jeho přítomnost svědčí o kvalitní krajině s dostatkem starých staveb a přirozených úkrytů.
Ohrožení a ochrana
Hlavní hrozby
Mezi hlavní hrozby patří ztráta letních úkrytů v důsledku rekonstrukcí budov, rušení zimovišť, používání pesticidů a zvyšující se světelné znečištění. Negativně na něj působí také fragmentace krajiny a úbytek vhodných lovišť.
Ochranný status
Vrápenec velký je v České republice zvláště chráněným a silně ohroženým druhem. Je chráněn národní legislativou i mezinárodními dohodami. Ochrana spočívá v zachování letních kolonií, ochraně zimovišť a šetrném přístupu k rekonstrukcím historických objektů.
