Babočka osiková (Nymphalis antiopa)
Babočka osiková (Nymphalis antiopa) patří mezi největší a nejvýraznější denní motýly Evropy a severní polokoule. Je charakteristická tmavě hnědým až téměř černým zbarvením křídel, které jsou po obvodu lemovány světlým krémovým pruhem a doplněny modrými skvrnami. Tento druh je známý svou dlouhověkostí a schopností přežívat zimu ve stadiu dospělého motýla. Babočka osiková je zástupcem čeledi babočkovitých (Nymphalidae) a obývá především lesní a lesostepní prostředí, kde má dostatek živných rostlin i vhodných úkrytů.
Vzhled a rozpoznávací znaky
Rozpětí křídel babočky osikové dosahuje přibližně 65 až 75 milimetrů, což ji řadí mezi větší evropské motýly. Horní strana křídel je tmavě hnědá až černá s výrazným světlým lemem, který je u čerstvě vylíhnutých jedinců jasně krémový. Vnitřní okraj lemu je zdoben řadou modrých půlměsíčitých skvrn. Spodní strana křídel je tmavá a nenápadná, což umožňuje dokonalé maskování na kůře stromů. Samci i samice jsou vzhledově velmi podobní a pohlavní rozdíly jsou málo patrné.
Výskyt a prostředí
Babočka osiková je rozšířena v Evropě, severní Asii a Severní Americe, kde obývá především listnaté a smíšené lesy, lesní okraje, paseky a říční nivy. Vyskytuje se od nížin až po horské oblasti a dává přednost klidným, přírodě blízkým lokalitám s dostatkem stromů a keřů. Na rozdíl od mnoha jiných motýlů je méně vázána na květy a často ji lze pozorovat na kmenech stromů, kde saje mízu, nebo na spadaném ovoci. Přezimuje v úkrytech, jako jsou dutiny stromů, štěrbiny v kůře nebo lidské stavby.
Potrava housenek a dospělců
Housenky babočky osikové se živí především listy listnatých stromů, zejména osik, vrb, topolů a bříz. Žijí často pospolitě a vytvářejí nápadná společenství na živných rostlinách. Dospělí motýli dávají přednost stromové míze, přezrálému ovoci a někdy i vlhkým místům bohatým na minerály, zatímco nektar květů využívají méně často než jiné druhy baboček.
Vývojový cyklus a chování
Vývoj babočky osikové probíhá v jednom ročním cyklu a zahrnuje všechna stádia dokonalé proměny. Samičky kladou vajíčka v prstencích kolem větviček živných stromů. Housenky se líhnou na jaře, rychle rostou a po několika svlecích se kuklí. Nová generace dospělců se objevuje v létě, ale většina jedinců přezimuje a znovu se objevuje již brzy na jaře následujícího roku. Díky této strategii patří babočka osiková k nejdéle žijícím motýlům v našich podmínkách.
Ekologický význam a ochrana
Babočka osiková má významnou roli v lesních ekosystémech jako součást potravních řetězců a jako indikátor zachovalých lesních stanovišť. Přestože není v současnosti považována za kriticky ohrožený druh, její populace mohou být lokálně oslabeny úbytkem starších lesů, intenzivním lesním hospodařením a ztrátou přirozených úkrytů pro přezimování. Ochrana přírodě blízkých lesních porostů a zachování stromů s dutinami přispívají k dlouhodobému přežití tohoto nápadného motýla.
