Medvěd hnědý

Medvěd hnědý (Ursus arctos) je největší evropská šelma s mohutnou zavalitou stavbou těla, silnými končetinami a charakteristickým svalovitým hrbem na ramenou, který pomáhá při vykopávání.​

Vzhled a schopnosti

Srst je hustá a dlouhá (až 12 cm u severních poddruhů), v odstínech od světle krémové po tmavě hnědou, často s žlutohnědým límcem kolem krku; samci váží 130–550 kg, samice 80–250 kg, výška v kohoutku 70–150 cm. Má vynikající čich, sluch a vidění v nízkém světle díky reflexní vrstvě na sítnici, dokáže manipulovat objekty jako kameny a vykazuje vysokou prostorovou orientaci díky velkému mozku.​

Biotop a teritorium

Obývá široké spektrum stanovišť včetně lesů, tundry, luk a polopouští, v Evropě především zalesněné horské oblasti. Teritorium (10–2000 km²) si vyznačuje jako samotářské zvíře a brání ho před konkurenty, s výjimkou páření nebo hojnosti potravy.​

Rozmnožování a potrava

Samice rodí 1–4 mláďata po 6–8 měsících březosti v lednu–březnu v brlohu, mláďata zůstávají s matkou 2–3 roky; jsou všežravci s převahou rostlinné stravy (bobule, kořeny), ale loví i hlodavce, ryby, srnky a konzumují mršiny či lidské potraviny.​

Ochrana, ohrožení a značky

V Česku je přísně chráněn (kategorie ohrožený), populace roste díky ochraně, ale ohrožují ho lov, konflikty s lidmi a úbytek biotopů. Pobytové značky zahrnují škrábance na kmenech, trus, stopy s pěti prsty a vůni moči či slin.​