Los evropský (Alces alces)
Základní charakteristika druhu
Los evropský (Alces alces) je největší zástupce čeledi jelenovitých (Cervidae) a současně největší volně žijící suchozemský savec Evropy. Vyznačuje se mohutnou tělesnou stavbou, dlouhými končetinami a charakteristickým klabonosým profilem hlavy. V minulosti byl v řadě oblastí střední Evropy vyhuben, dnes však díky ochraně přežívá stabilní populace zejména v severní a východní Evropě a ojediněle se objevuje i na území České republiky.
Vzhled a rozlišovací znaky
Los evropský dosahuje výšky v kohoutku až 2,1 metru a hmotnosti samců často přesahující 500 kilogramů. Typickým znakem samců je mohutné lopatovité paroží, které každoročně shazují a znovu dorůstá. Srst je tmavě hnědá až černohnědá, v zimě výrazně hustší. Charakteristický je také masitý lalok na spodní straně krku, tzv. zvon, a dlouhé končetiny přizpůsobené pohybu v mokřadech a hlubokém sněhu.
Výskyt a prostředí
Přirozeným prostředím losa evropského jsou rozsáhlé lesní komplexy, tajga, bažiny a mokřady severní Evropy a Asie. Vyhledává oblasti s dostatkem vody a bohatou pobřežní vegetací. V České republice se los vyskytuje pouze vzácně, většinou jako migrující jedinec ze severních populací, zejména z Polska.
Způsob života a chování
Los evropský je převážně samotářský druh, který se sdružuje do menších skupin pouze v zimním období nebo v době rozmnožování. Je aktivní především za soumraku a v noci, během dne odpočívá v hustém porostu. Navzdory své velikosti je los překvapivě pohyblivý, výborně plave a dokáže se potápět při hledání vodních rostlin.
Potrava a vliv na vegetaci
Složení potravy
Los je výhradně býložravý a jeho potrava se skládá z listů, výhonků, kůry a větví dřevin, jako jsou vrby, břízy, osiky a borovice. V letním období konzumuje také vodní a bažinné rostliny, které mu poskytují důležité minerální látky. Denně dokáže přijmout velké množství potravy, aby pokryl energetické nároky svého těla.
Ekologický význam
Svým spásáním a okusováním dřevin los významně ovlivňuje strukturu lesních porostů a přispívá k jejich přirozené obnově. Je důležitou součástí potravních řetězců a v některých oblastech slouží jako kořist velkých šelem, například vlků.
Rozmnožování a vývoj mláďat
Říje a březost
Období říje probíhá na podzim, nejčastěji v září a říjnu, kdy samci svádějí souboje o samice a vydávají charakteristické hlasové projevy. Po březosti trvající přibližně osm měsíců rodí samice na jaře jedno až dvě mláďata.
Vývoj mláďat
Losí telata jsou po narození schopna brzy následovat matku a rychle rostou. Samice o ně pečuje přibližně jeden rok, než se mladí losi osamostatní. Pohlavní dospělosti dosahují ve druhém až třetím roce života.
Ohrožení a ochrana druhu
Hlavní hrozby
Mezi hlavní hrozby pro losa evropského patří fragmentace krajiny, dopravní nehody, rušení člověkem a v některých oblastech také změny klimatu, které ovlivňují dostupnost potravy a výskyt parazitů. Historicky významným faktorem byl nadměrný lov.
Ochrana losa evropského
Los evropský je v České republice zvláště chráněným druhem a jeho výskyt je pečlivě monitorován. Ochranná opatření zahrnují zachování migračních koridorů, minimalizaci kolizí s dopravou a mezinárodní spolupráci při ochraně severoevropských populací.
