Kočka divoká
Kočka divoká (Felis silvestris) je nejmenší evropská šelma z čeledi kočkovitých, solitérní lovec s robustní stavbou těla připomínající kočku domácí, ale zavalitější a s výraznějšími divokými znaky.
Vzhled a schopnosti
Srst je šedohnědá až žlutohnědá s tmavými pruhy na hřbetu, bocích a ocase (hrubý, huňatý s 3–6 černými kroužky a tupou špičkou), samci váží 5–9 kg, samice 3–6 kg, délka těla 45–80 cm včetně ocasu. Kočka divoká má širokou hlavu, menší uši a vynikající noční zrak (6× lepší než u člověka), čich a hmatové vousy pro orientaci ve tmě a lov.
Biotop a teritorium
Obývá lesy, křovinaté oblasti, skaliska a okraje polí s dostatkem krytů, v Česku vzácně v horských lesích; teritorium (1–10 km²) si označuje močí, škrábáním a trusem, je striktně solitérní kromě rozmnožovací sezóny.
Rozmnožování a potrava
Páří se v lednu–březnu, samice rodí 2–5 mláďat po 60–70 dnech v úkrytu, která se osamostatňují po 6–10 měsících. Loví hlavně hlodavce, ptáky a obojživelníky skoky a číháním z krytu.
Ochrana, ohrožení a značky
V Česku je kriticky ohrožená (kategorie CR), populace nízká kvůli hybridizaci s kočkami domácími, úbytku biotopů a možnosti lovu. Ohrožují ji i doprava a pesticidy. Pobytové značky zahrnují kulaté stopy (větší než u domácí kočky), trus s kostmi, škrábance na stromech a vůni moči.
