Zavojenka olovová (Entoloma sinuatum)
Zavojenka olovová (Entoloma sinuatum) je silně jedovatá houba z čeledi zavojenkovitých (Entolomataceae), která se vyskytuje převážně v listnatých a smíšených lesích Evropy, často pod duby, buky a habry, na živinami bohatých, humózních půdách. Klobouk dosahuje průměru 5–15 cm, je masitý, olivově šedý až žlutošedý, povrch je hladký, v mládí klenutý, později rozprostřený, okraj bývá rovný nebo mírně vroubkovaný. Lupeny jsou masité, bílé až krémové, později šednou, často s výrazným žlutozeleným nádechem, u nohy jsou jemně vykrojené. Noha je pevná, válcovitá, bílá až světle žlutá, často mírně ztloustlá ve spodní části.
Wikipedia
Zavojenka olovová je saprotrofní druh, který rozkládá organickou hmotu a přispívá k obohacování půdy o živiny, zároveň může být mykorhizní v symbióze s některými stromy. Roste od jara do podzimu, obvykle jednotlivě nebo v menších skupinách, často na okrajích lesních cest, v lužních lesích a na humózních půdách. Plodnice jsou jedovaté, obsahují toxiny, které způsobují těžké žaludeční potíže, nevolnost, zvracení a průjmy, proto není vhodná ke konzumaci. Rozpoznání zavojenky olovové vyžaduje znalost charakteristických znaků, zejména olivově šedého klobouku, masitých vykrojených lupenů a pevné nohy, a její odlišení od jedlých druhů hub, zejména žampionů a některých hřibů, je zásadní. Ekologicky má zavojenka olovová význam při rozkladu organické hmoty, obohacování půdy o živiny a podpoře biologické rozmanitosti lesních ekosystémů.
Výskyt a biotop
Zavojenka olovová se vyskytuje v listnatých a smíšených lesích na humózních a živinami bohatých půdách, často pod duby, buky a habry, roste jednotlivě nebo ve skupinkách od jara do podzimu a je indikátorem zdravého lesního ekosystému.
Toxické účinky a konzumace
Zavojenka olovová obsahuje silné toxiny, které po požití vyvolávají nevolnost, zvracení, průjmy a žaludeční křeče, konzumace je životu nebezpečná a je nutné ji důsledně odlišovat od jedlých druhů hub.
Ekologický význam
Zavojenka olovová přispívá k rozkladu organické hmoty, obohacování půdy o živiny a biologické rozmanitosti lesa a podporuje stabilitu lesního ekosystému.
