Muchomůrka jizlivá (Amanita pantherina)
Muchomůrka jizlivá (Amanita virosa) je smrtelně jedovatá houba. Patří mezi nejnebezpečnější houby rostoucí v Evropě.
Základní charakteristika
Vzhled:
- Celá houba je čistě bílá (klobouk, třeň, lupeny)
- Klobouk 5-12 cm, zpočátku zvonkovitý, později rozložený
- Povrch klobouku hedvábně lesklý, za vlhka lepkavý
- Lupeny volné, husté, bílé
- Třeň štíhlý s prstenem, u báze s výrazným pochvatým obalem (volva)
Výskyt:
- Roste v listnatých a smíšených lesích, často pod buky a duby
- Období: léto až podzim (červenec-říjen)
- V České republice relativně vzácná, ale přítomná
Jedovatost
Muchomůrka jizlivá obsahuje amatoxiny - jedny z nejsilnějších přírodních jedů. Už 50 gramů čerstvé houby může být smrtelné.
Příznaky otravy:
- První příznaky se objevují až po 6-24 hodinách (což je nebezpečné - jedy už jsou vstřebány)
- Silné průjmy, zvracení, bolesti břicha
- Poškození jater a ledvin
- Bez léčby končí otrava smrtí v 50-90% případů
Záměna
Může být zaměněna s:
- Mladými žampiony (ty mají ale růžové až hnědé lupeny)
- Holubinkami (nemají pochvu u báze třeně)
- Pečárkami (mají tmavší lupeny)
Zásadní rozdíl: Muchomůrka jizlivá má vždy volvu (pochvu) u báze třeně a čistě bílé lupeny.
Je dobré si pamatovat, že všechny čistě bílé muchomůrky s pochvou u báze jsou smrtelně jedovaté a je třeba se jim vyhýbat.
