Myšivka horská (Sicista betulina)
Základní charakteristika druhu
Myšivka horská (Sicista betulina) je drobný savec z čeledi myšivkovitých (Sminthidae), který patří mezi méně známé, avšak biologicky zajímavé obyvatele horských a podhorských oblastí Evropy. Vzhledem připomíná kombinaci myši a plcha, avšak geneticky tvoří samostatnou vývojovou linii. V České republice se jedná o vzácný a zvláště chráněný druh, jehož výskyt je omezen na několik izolovaných lokalit. Wikipedia
Vzhled a rozlišovací znaky
Myšivka horská je velmi drobná, délka těla se pohybuje kolem 6–8 cm a hmotnost obvykle nepřesahuje 15 gramů. Má štíhlé tělo, dlouhý tenký ocas, který je zpravidla delší než tělo, a nápadně velké zadní končetiny uzpůsobené ke skákání. Srst je jemná, hnědavá až šedohnědá, s charakteristickým tmavým podélným pruhem táhnoucím se po hřbetě od hlavy k ocasu. Oči jsou poměrně velké a uši krátké, částečně skryté v srsti.
Výskyt a prostředí
Myšivka horská je rozšířena především v severní a střední Evropě a zasahuje až do západní Sibiře. Obývá chladnější a vlhčí stanoviště, jako jsou horské louky, lesní okraje, rašeliniště, paseky a podmáčené smrčiny. V České republice se vyskytuje velmi vzácně, zejména v horských oblastech severní a východní části země, kde nachází vhodné klimatické a vegetační podmínky.
Způsob života a chování
Tento druh je převážně noční a velmi skrytě žijící, což značně ztěžuje jeho pozorování. Většinu času tráví v husté vegetaci nebo v mělkých podzemních úkrytech. Myšivka horská je schopna rychlých skoků, které využívá k úniku před predátory. Je aktivní pouze v teplejší části roku, zatímco na zimu upadá do hlubokého zimního spánku, jenž může trvat i několik měsíců.
Potrava a ekologická role
Složení potravy
Myšivka horská je všežravá, avšak její potrava je převážně rostlinného původu. Konzumuje semena trav a bylin, pupeny, zelené části rostlin a lesní plody, doplněné drobnými bezobratlými, zejména hmyzem a jeho larvami. Složení potravy se mění v závislosti na ročním období a dostupnosti zdrojů.
Význam v ekosystému
Jako drobný konzument semen a bezobratlých se myšivka podílí na koloběhu živin a šíření některých rostlin. Zároveň tvoří důležitou složku potravy řady predátorů, například sov a drobných šelem, čímž přispívá ke stabilitě horských ekosystémů.
Rozmnožování a vývoj mláďat
Reprodukční cyklus
Rozmnožování probíhá na jaře a v létě, kdy samice obvykle vrhá jeden vrh ročně. Březost trvá přibližně tři týdny a ve vrhu se rodí dvě až šest mláďat. Ta se rodí slepá a holá, avšak poměrně rychle se vyvíjejí.
Péče o mláďata
Mláďata zůstávají s matkou několik týdnů, během nichž jsou postupně odstavována a učí se samostatnému způsobu života. Pohlavní dospělosti dosahují následující sezónu po přezimování.
Ohrožení a ochrana druhu
Hlavní hrozby
Mezi hlavní ohrožující faktory patří zánik přirozených stanovišť, odvodňování mokřadů, zarůstání horských luk, lesnické zásahy a klimatické změny, které ovlivňují délku zimního spánku i dostupnost potravy. Vzhledem k izolovanosti populací je druh citlivý i na fragmentaci krajiny.
Ochranná opatření
Myšivka horská je v České republice zvláště chráněným druhem. Ochrana spočívá především v zachování přirozených horských a podhorských biotopů, šetrném hospodaření v lesích a na loukách, dlouhodobém monitoringu populací a ochraně mokřadních stanovišť.
