Křeček polní (Cricetus cricetus)
Základní charakteristika druhu
Křeček polní (Cricetus cricetus) je středně velký hlodavec z čeledi křečkovitých (Cricetidae), který patří k nejvýraznějším savcům zemědělské krajiny Evropy. Je známý svým kontrastním zbarvením a zásobovacím chováním, při němž shromažďuje velké množství potravy do podzemních nor. V minulosti byl považován za zemědělského škůdce, avšak v současnosti je na mnoha místech Evropy silně ohrožen a jeho populace prudce klesají.
Vzhled a rozlišovací znaky
Křeček polní dosahuje délky těla přibližně 20–35 cm a hmotnosti až 500 gramů. Typickým znakem je výrazně zbarvená srst, kdy hřbet je hnědý až rezavý, zatímco břicho je černé s nápadnými bílými skvrnami na bocích a hlavě. Má krátký ocas, malé uši a silné končetiny uzpůsobené k hrabání. Charakteristické jsou také velké lícní torby, do nichž ukládá potravu při sběru.
Výskyt a prostředí
Přirozeným prostředím křečka polního jsou otevřené nížinné oblasti s úrodnými půdami, zejména pole, louky, stepní trávníky a okraje zemědělských kultur. Druh je rozšířen od západní Evropy až po střední Asii, přičemž v České republice se vyskytuje především v teplejších oblastech nížin a pahorkatin. Vyhledává hluboké, dobře propustné půdy vhodné pro budování složitých norových systémů.
Způsob života a chování
Křeček polní je převážně noční a samotářský druh s výrazně teritoriálním chováním. Většinu roku tráví v podzemních norách, které mají několik komor sloužících k hnízdění, ukládání zásob a k úkrytu. Je známý svou agresivitou vůči jiným jedincům, zejména mimo období rozmnožování. V zimě upadá do hlubokého zimního spánku, během něhož se pravidelně probouzí a využívá uložené zásoby potravy.
Potrava a hospodaření se zásobami
Složení potravy
Křeček polní je všežravý, přičemž převládá rostlinná složka potravy. Konzumuje semena, obilí, luskoviny, kořeny, hlízy a zelené části rostlin, doplněné hmyzem, plži nebo drobnými obratlovci. Schopnost hromadit potravu do lícních torb mu umožňuje vytvořit si zásoby, které mohou vážit i několik kilogramů.
Ekologický význam
Svou činností křeček ovlivňuje strukturu půdy a vegetace, přispívá k provzdušňování půdy a slouží jako kořist pro řadu predátorů, například dravce a šelmy. Přestože byl dříve považován za škůdce, jeho ekologická role v krajině je nezastupitelná.
Rozmnožování a vývoj mláďat
Reprodukční cyklus
Rozmnožovací období trvá od jara do léta a samice může mít dvě až tři vrhy ročně. Březost trvá přibližně 18–22 dní a ve vrhu se obvykle rodí pět až patnáct mláďat. Ta se rodí slepá a holá, avšak velmi rychle rostou.
Péče o potomstvo
Mláďata zůstávají v hnízdní komoře několik týdnů, než se osamostatní. Samice je po tuto dobu intenzivně chrání a zásobuje potravou.
Ohrožení a ochrana druhu
Hlavní hrozby
Mezi hlavní příčiny úbytku křečka polního patří intenzivní zemědělství, používání pesticidů, zánik mezí a remízků, časná sklizeň plodin a fragmentace krajiny. Negativní vliv mají také klimatické změny a dopravní infrastruktura.
Ochranná opatření
Křeček polní je v České republice kriticky ohroženým druhem a je přísně chráněn. Ochrana zahrnuje podporu šetrného hospodaření, zachování neobhospodařovaných pásů, monitoring populací a reintrodukční programy, jejichž cílem je stabilizace a obnova jeho výskytu.
