Dravci, Strana 2

Luňák hnědý (Milvus migrans)

Základní charakteristika druhu

Luňák hnědý je středně velký dravý pták z čeledi jestřábovitých, který vyniká lehkým, elegantním letem a výrazně vykrojeným ocasem. Délka těla dosahuje 50–60 cm a rozpětí křídel 135–155 cm. Zbarvení je převážně tmavě hnědé, hlava bývá světlejší a ocas dlouhý, mělce vidličnatý. Oproti luňáku červenému působí celkově tmavším dojmem a má méně výrazně vykrojený ocas.

Systematické zařazení a rozlišovací znaky

Druh Milvus migrans patří do řádu dravců. Typickými znaky jsou dlouhá úzká křídla, plynulé plachtění s mělkými záběry křídel a schopnost obratného manévrování při sběru potravy z hladiny vody či ze země.

Výskyt a stanoviště

Rozšíření v Evropě a České republice

Luňák hnědý je rozšířen v Evropě, Asii, Africe a Austrálii. V České republice se vyskytuje jako tažný druh, který přilétá v březnu až dubnu a odlétá na konci léta. Hnízdní populace je u nás vzácnější než u luňáka červeného a je soustředěna zejména do nížin s vodními plochami.

Typická stanoviště

Obývá otevřenou krajinu v blízkosti řek, rybníků, přehrad, mokřadů a zemědělských oblastí. Vyžaduje vysoké stromy pro hnízdění a dostatek otevřených ploch pro lov potravy.

Způsob života a chování

Denní aktivita a sociální chování

Luňák hnědý je denní pták, který je aktivní především za dobrých povětrnostních podmínek. Mimo hnízdní období se může sdružovat do menších skupin, zejména v oblastech s bohatým zdrojem potravy.

Let a lov

Je známý klouzavým letem s minimální námahou. Potravu často sbírá za letu z hladiny vody nebo ze země, někdy využívá i lidské činnosti, například rybářství nebo skládky.

Potrava

Složení potravy

Luňák hnědý je potravní oportunista. Živí se rybami, drobnými savci, ptáky, obojživelníky, hmyzem i mršinami. Významnou složku potravy mohou tvořit také zbytky potravy pocházející z lidské činnosti.

Rozmnožování

Hnízdění a péče o mláďata

Hnízdí jednotlivě nebo v řídkých koloniích. Hnízdo si staví vysoko v korunách stromů, často v blízkosti vody. Samice klade obvykle 2–3 vejce, na kterých sedí přibližně 30 dní. Mláďata jsou plně opeřená asi po 6–7 týdnech a poté postupně opouštějí hnízdo.

Ekologický význam

Role v ekosystému

Luňák hnědý hraje důležitou roli při odstraňování mršin a regulaci populací drobných obratlovců. Přispívá tak k udržování rovnováhy v přírodních i kulturních ekosystémech.

Káně lesní (Buteo buteo)

Základní charakteristika druhu

Káně lesní je středně velký dravý pták z čeledi jestřábovitých s robustním tělem, širokými křídly a krátkým, klínovitým ocasem. Délka těla činí 50–60 cm, rozpětí křídel 110–140 cm a hmotnost 0,6–1,2 kg. Zbarvení je velmi variabilní, převládá hnědá s tmavými pruhy na křídlech a ocasu, spodina je světlejší s tmavými skvrnami. Samci jsou mírně menší než samice.

Systematické zařazení a rozpoznávací znaky

Druh Buteo buteo patří do řádu dravců. Je snadno rozpoznatelný podle širokých křídel, krouživého letu, typického „v“-tvaru křídel při klouzavém letu a proměnlivého hnědého zbarvení. Hlas je ostré, pronikavé „kij-kij“ používané při ohrožení nebo komunikaci s mláďaty.

Výskyt a stanoviště

Rozšíření v Evropě a České republice

Káně lesní je rozšířena po celé Evropě a částech Asie. V České republice je běžným dravcem, zejména v lesnatých oblastech, parcích, polích a okrajích vesnic. Některé populace jsou stálé, jiné migrují v zimním období do teplejších oblastí.

Typická stanoviště

Upřednostňuje lesy, lesní okraje, políčka, louky a pastviny. Hnízdí na stromech, často v korunách vysokých listnatých nebo smíšených lesů, občas také na skalách nebo na střešních konstrukcích v blízkosti lidských sídel.

Způsob života a chování

Aktivita a sociální chování

Káně lesní je aktivní během dne, většinou samostatně nebo v páru. Loví z pozorovacího místa, případně kroužením nad otevřenou krajinou. Je opatrný, vyhýbá se rušení a dokáže rychle reagovat na hrozby. Komunikuje s mláďaty a partnery typickými výkřiky.

Hlasové projevy

Vydává ostré „kij-kij“ a další výkřiky v období hnízdění, které slouží k varování, obraně teritoria a komunikaci mezi jedinci.

Potrava

Složení potravy

Káně lesní je predátor a všežravec, živí se malými savci, ptáky, plazy, obojživelníky a hmyzem. Využívá široká křídla k klouzavému letu a vyhlíží kořist ze vzduchu, případně loví na zemi. Přizpůsobuje se dostupnosti potravy v různých biotopech.

Rozmnožování

Hnízdění a péče o mláďata

Hnízdění probíhá od března do května. Hnízdo je stavěné z větví a vystlané jemnější vegetací, umístěné v korunách stromů. Samice klade 2–4 vejce, na jejichž sezení se podílí převážně samice, samec zajišťuje potravu. Mláďata se líhnou po 33–35 dnech a jsou krmena rodiči až do samostatnosti po 6–8 týdnech.

Ekologický význam

Role v ekosystému

Káně lesní reguluje populace hlodavců a drobných ptáků, čímž přispívá k rovnováze lesních a polních ekosystémů. Je indikátorem zdravého prostředí a biologické rozmanitosti krajiny.

Ohrožení a ochrana

Faktory ovlivňující populace

Populace ovlivňuje ztráta stanovišť, rušení hnízd, otravy jedy určenými na hlodavce. Druh je adaptabilní a často hnízdí i v blízkosti lidských sídel.

Ochranný status

Káně lesní je v České republice chráněna zákonem jako volně žijící pták. Ochrana zahrnuje zachování lesních porostů, ochranu hnízd, regulaci pesticidů a prevenci rušení během hnízdění.