Zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata)
Základní charakteristika druhu
Zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata) patří mezi nejznámější a nejnápadnější zástupce čeledi vrubounovitých (Scarabaeidae). Dospělý brouk dosahuje délky přibližně 14 až 23 milimetrů a je snadno rozpoznatelný podle intenzivního kovově zeleného, zlatavého až měděného lesku krovek, který se může lišit podle úhlu dopadajícího světla. Na krovkách se často objevují drobné bílé skvrnky nebo čárky, které jsou důležitým rozlišovacím znakem. Tělo je zploštělé, robustní a přizpůsobené aktivnímu pohybu i letu.
Systematické zařazení a rozpoznávací znaky
Zlatohlávek zlatý náleží do podčeledi zlatohlávků (Cetoniinae), kteří jsou typičtí denní aktivitou a schopností letu s uzavřenými krovkami, přičemž blanitá křídla vysouvají bočními štěrbinami. Tento způsob letu je pro zlatohlávky charakteristický a umožňuje jim rychlý a obratný pohyb mezi květy. Od příbuzných druhů se Cetonia aurata odlišuje kombinací kovového zbarvení a bílých skvrn na krovkách.
Výskyt a rozšíření
Zlatohlávek zlatý je rozšířen na většině území Evropy, včetně České republiky, kde patří mezi běžné druhy teplejších oblastí. Vyskytuje se v zahradách, parcích, sadech, na loukách, v řídkých lesích i na okrajích lesních porostů. Vyhledává především prostředí bohatá na květy a starší stromy, které poskytují vhodné podmínky pro vývoj larev. Nejčastěji jej lze pozorovat od jara do léta během slunečných dnů.
Způsob života a chování
Dospělci jsou aktivní ve dne a často je lze zahlédnout při hlasitém letu mezi květy. Navzdory svému robustnímu vzhledu jsou velmi pohybliví a rychlí. Při vyrušení se mohou rychle vznést do vzduchu nebo spadnout na zem a předstírat nehybnost. Díky své schopnosti letu hrají důležitou roli při přenosu pylu mezi květy.
Potrava dospělců
Potrava dospělých zlatohlávků se skládá především z pylu, nektaru a měkkých částí květů, zejména růží, hlohů, bezů a ovocných stromů. V menší míře se živí také přezrálým ovocem nebo vytékajícími rostlinnými šťávami. Z tohoto důvodu mohou být někdy považováni za drobné škůdce v zahradách, jejich celkový vliv je však zpravidla zanedbatelný.
Larvální vývoj a ekologie
Larvy zlatohlávka zlatého se vyvíjejí v půdě bohaté na organickou hmotu, v kompostech, tlejícím dřevě, dutinách stromů nebo v listové hrabance. Živí se rozkládajícími se rostlinnými zbytky a významně se podílejí na rozkladu organické hmoty a tvorbě humusu. Vývoj larvy trvá obvykle dva až tři roky, poté se kuklí v půdě.
Rozmnožování
Po páření klade samice vajíčka do substrátu bohatého na organický materiál. Larvy se po vylíhnutí vyvíjejí postupně v několika instarech. Kuklení probíhá v pevné kukelní komůrce vytvořené z půdy a organických částic. Dospělí brouci se líhnou zpravidla na jaře následujícího roku.
Ochrana a význam druhu
Zlatohlávek zlatý není v České republice považován za ohrožený druh a není zvláště chráněn. Přesto je jeho výskyt důležitým ukazatelem zdravého a strukturálně pestrého prostředí s dostatkem květů a tlející organické hmoty. Druh má významnou ekologickou roli jako rozkladač organických zbytků v larválním stadiu a jako opylovač v dospělosti.
