Tesařík alpský (Rosalia alpina)
čeleď: Cerambycidae - tesaříci
Tesařík alpský, patří k nejatraktivnějším a zároveň nejohroženějším druhům evropské entomofauny. Tento nápadně zbarvený brouk je zástupcem čeledi tesaříkovitých (Cerambycidae), která je jednou z druhově nejbohatších čeledí brouků vůbec. Přestože areál rozšíření tesaříka alpského sahá od západní Evropy přes střední Evropu až po Kavkaz a Malou Asii, ve většině oblastí svého výskytu je považován za vzácný a ohrožený druh. Vědecky jej popsal švédský přírodovědec Carl von Linné již v roce 1758.
Tesařík alpský je poměrně velký brouk s protáhlým, štíhlým tělem, které dosahuje délky přibližně 15 až 38 mm, výjimečně i více. Charakteristickým znakem jsou dlouhá, dozadu zahnutá tykadla, podle jejichž délky lze snadno rozlišit pohlaví. Samice mají tykadla přibližně stejně dlouhá jako tělo, zatímco u samců dosahují až dvojnásobku tělesné délky.
Zbarvení krovek je velmi nápadné a nezaměnitelné. Modrošedý základ pokrývají nepravidelné černé skvrny, jejichž tvar i počet jsou značně variabilní. Tykadla jsou článkovaná, jemně ochlupená a střídavě modrošedá a černá. Díky tomuto kontrastnímu zbarvení je tesařík alpský jedním z nejlépe rozpoznatelných druhů našich brouků. V dospělosti je poměrně pohyblivý – dobře běhá po kmenech stromů, lesních cestách i mýtinách, a lze jej proto někdy spatřit i na zemi.
Dospělí jedinci se v přírodě objevují zpravidla od června do září. Typickým biotopem jsou především staré, přirozené bukové lesy, ale také pastviny s roztroušenými bukovými solitéry či remízky s odumírajícími kmeny. Právě trouchnivějící dřevo starých stromů je klíčové pro vývoj larev.
V našich podmínkách je buk lesní (Fagus sylvatica) prakticky jedinou dřevinou, ve které larvy tesaříka alpského úspěšně prodělávají vývoj. Existují sice ojedinělé zprávy o malé populaci vyvíjející se na jilmech v oblasti soutoku Dyje a Moravy, tyto případy jsou však výjimečné. Samičky kladou vajíčka do odumřelého bukového dřeva, které musí mít optimální vlhkost a být dostatečně osluněné. Takové podmínky se vyskytují především v zachovalých, člověkem málo ovlivněných bučinách, kde není mrtvé dřevo systematicky odstraňováno.
Na území České republiky je výskyt tesaříka alpského doložen například v Bílých Karpatech, Chřibech, Českém středohoří, Polabí, Českém ráji, na Šumavě a na několika dalších izolovaných lokalitách. Mimo naše území se vyskytuje také v Alpách, na Kavkaze a poměrně hojně v Karpatech na Slovensku a v Rumunsku, kde obývá bukové lesy přibližně od 500 metrů nad mořem.
Tesařík alpský je považován za významný indikátor zachovalých lesních ekosystémů s dostatkem starých stromů a mrtvého dřeva. Jeho ochrana je proto úzce spjata s ochranou přirozených bukových lesů a tradičního, šetrného hospodaření v krajině.
