Střevlík zlatitý (Carabus auratus)
Základní charakteristika druhu
Střevlík zlatitý (Carabus auratus) patří mezi nejznámější a nejlépe rozpoznatelné zástupce čeledi střevlíkovitých (Carabidae). Je to středně velký až velký dravý brouk, který dosahuje délky přibližně 17 až 30 milimetrů. Typickým znakem tohoto druhu je výrazné kovově lesklé zbarvení krovek, nejčastěji zelené až zlatavé, často s měděným nebo bronzovým nádechem. Okraje krovek a nohy bývají nápadně červené nebo oranžové, což dodává brouku velmi kontrastní vzhled. Tělo je protáhlé, silně sklerotizované a přizpůsobené aktivnímu pohybu po povrchu půdy.
Systematické zařazení a příbuzné druhy
Střevlík zlatitý náleží do rodu Carabus, který zahrnuje řadu velkých, převážně nelétavých druhů specializovaných na dravý způsob života. V rámci tohoto rodu je Carabus auratus snadno odlišitelný od rozšířenějšího Carabus auronitens, právě svým jasným kovovým leskem a červeně zbarvenými končetinami. Na rozdíl od některých jiných střevlíků má silně vyvinuté kusadla, která mu umožňují lovit i relativně velkou kořist.
Výskyt a rozšíření
Přirozeným areálem rozšíření střevlíka zlatitého je především západní a střední Evropa. V České republice se vyskytuje lokálně, zejména v teplejších oblastech nížin a pahorkatin. Upřednostňuje otevřenou kulturní krajinu, jako jsou pole, zahrady, vinice, louky a okraje lesů, kde nachází dostatek potravy i úkrytů. Druh je vázán na půdní prostředí a přes den se ukrývá pod kameny, v hrabance nebo v puklinách půdy, zatímco aktivní je především v noci.
Způsob života a chování
Střevlík zlatitý je typickým nočním predátorem, který se pohybuje převážně po zemi a nelétá, protože jeho křídla jsou zakrnělá. Díky silným nohám je velmi rychlý a obratný, což mu umožňuje efektivně pronásledovat kořist. Při ohrožení se může bránit vylučováním zapáchajících sekretů, které odpuzují predátory. Je to samotářský druh, který se s ostatními jedinci setkává především v období rozmnožování.
Potrava a ekologický význam
Potrava střevlíka zlatitého je tvořena především drobnými bezobratlými živočichy, jako jsou hlemýždi, slimáci, larvy hmyzu, housenky a další půdní organismy. Z tohoto důvodu má významnou roli v přirozené regulaci škůdců, zejména v zemědělských oblastech. Je považován za užitečný druh, který přispívá k biologické ochraně plodin a udržování rovnováhy v ekosystémech.
Rozmnožování a vývoj
Rozmnožování probíhá zpravidla na jaře. Samice klade vajíčka do půdy, kde se po určité době líhnou larvy. Larvy střevlíka zlatitého jsou stejně jako dospělci dravé a aktivně loví drobné půdní bezobratlé. Vývoj larvy probíhá v několika instarech a po zakuklení v půdě se líhne dospělý brouk. Celý vývojový cyklus může trvat i více než jeden rok v závislosti na klimatických podmínkách.
Ochrana a ohrožení druhu
Střevlík zlatitý je v České republice zákonem chráněný druh. Mezi hlavní faktory ohrožení patří intenzivní zemědělství, používání pesticidů, úbytek přirozených stanovišť a homogenizace krajiny. Zachování mozaikovité struktury prostředí, omezení chemických zásahů a ochrana půdních organismů jsou klíčové pro dlouhodobé přežití tohoto nápadného a ekologicky významného brouka.
