Krasec lipový (Ovalisia rutilans)
Základní charakteristika druhu
Krasec lipový (Ovalisia rutilans) patří do čeledi krascovitých (Buprestidae), která je známá svými nápadně kovově lesklými druhy. Dospělý brouk dosahuje délky přibližně 7 až 12 milimetrů a vyznačuje se protáhlým, mírně zploštělým tělem. Zbarvení je velmi atraktivní, nejčastěji zelené až modrozelené s bronzovým nebo měděným leskem, který se mění podle dopadu světla. Díky tomuto vzhledu patří krasec lipový mezi esteticky nejzajímavější druhy hmyzu střední Evropy.
Systematické zařazení a rozpoznávací znaky
Krasec lipový náleží do rodu Ovalisia, jehož zástupci jsou typičtí vazbou na listnaté dřeviny. Od jiných druhů krasců se liší především kombinací velikosti, tvaru těla a specifického kovového zbarvení bez výrazné kresby. Krovky jsou hladké, pevné a zakončené jemným zaoblením, hlava je částečně zatažená pod štít, což je pro krascovité typické.
Výskyt a rozšíření
Krasec lipový je rozšířen v jižní, střední a částečně východní Evropě. V České republice se vyskytuje roztroušeně, především v teplejších oblastech nížin a pahorkatin. Jak napovídá jeho český název, je úzce vázán na lípy, zejména lípu malolistou a velkolistou. Obývá parky, aleje, starší zahrady, okraje lesů a historickou krajinu s výskytem starších listnatých stromů.
Způsob života dospělců
Dospělci jsou aktivní především za slunečných a teplých dnů, kdy je lze pozorovat na kmenech, silnějších větvích nebo listech lip. Jsou poměrně plaší a při vyrušení rychle odlétají. Let je krátký, ale velmi svižný. Dospělci se často zdržují na osluněných částech stromů, kde nacházejí vhodné mikroklima.
Potrava dospělců
Potrava dospělých krasců lipových se skládá převážně z listů hostitelských stromů, především lip. Okus listů je obvykle nevýrazný a nepůsobí stromům výrazné poškození. Hlavní ekologický význam druhu spočívá spíše v larválním stadiu.
Larvální vývoj a vazba na dřevo
Larvy krasce lipového se vyvíjejí pod kůrou a v lýku oslabených, poškozených nebo odumírajících lip. Vytvářejí typické klikaté chodby, které se postupně rozšiřují s růstem larvy. Vývoj trvá obvykle dva až tři roky a je silně závislý na zdravotním stavu stromu a klimatických podmínkách. Larvy se podílejí na rozkladu dřeva a urychlují přirozený proces obnovy stromů v ekosystému.
Rozmnožování
Samice klade vajíčka do prasklin kůry nebo na poškozená místa kmene. Po vylíhnutí se larvy okamžitě zavrtávají pod kůru, kde tráví většinu svého vývoje. Kuklení probíhá v dřevě a dospělý brouk se líhne zpravidla na jaře nebo začátkem léta.
Ochrana a ohrožení druhu
Krasec lipový je v České republice považován za vzácnější druh, lokálně může být ohrožen úbytkem starších lip a intenzivní péčí o městskou zeleň, při níž jsou odstraňovány oslabené nebo odumírající stromy. Ochrana druhu spočívá především v zachování starých lip, ponechávání části mrtvého dřeva a šetrném hospodaření v parcích, alejích a historických krajinách.
