Chroust obecný (Melolontha melolontha)
Základní charakteristika druhu
Chroust obecný (Melolontha melolontha) patří mezi nejznámější zástupce čeledi vrubounovitých (Scarabaeidae) a je typickým jarním broukem střední Evropy. Dospělí jedinci dosahují délky přibližně 20 až 30 milimetrů a jsou snadno rozpoznatelní podle robustního těla, hnědých krovek a černé hlavy s nápadnými vějířovitými tykadly. Zadeček je po stranách opatřen typickými bílými trojúhelníkovitými skvrnami, které jsou jedním z hlavních rozlišovacích znaků druhu. Díky svému hromadnému výskytu v některých letech patří chroust k nejvýraznějším druhům hmyzu v krajině.
Systematické zařazení a rozpoznávací znaky
Chroust obecný náleží do rodu Melolontha, který zahrnuje několik druhů s podobnou stavbou těla i způsobem života. Charakteristickým znakem jsou silná tykadla zakončená vějířkem, který je u samců výraznější a slouží k zachycení pachových signálů samic. Krovky jsou hladké, lesklé a chrání mohutná blanitá křídla, jež umožňují poměrně vytrvalý let.
Výskyt a rozšíření
Chroust obecný je rozšířen ve velké části Evropy a v České republice se vyskytuje poměrně běžně, zejména v nižších a středních polohách. Upřednostňuje mozaikovitou krajinu s kombinací lesů, luk, polí a sadů, kde nachází vhodné podmínky jak pro vývoj larev, tak pro život dospělců. Hromadný výskyt dospělých jedinců je typický především v jarních měsících, obvykle od dubna do května.
Způsob života dospělců
Dospělí chrousti jsou aktivní především za soumraku a v noci, kdy hromadně vylétají ze svých úkrytů. Přes den se ukrývají na stromech nebo v husté vegetaci. Jejich let je poměrně hlučný a nápadný, zejména v letech kalamitního výskytu. Délka života dospělce je krátká a je zaměřena především na rozmnožování.
Potrava dospělců
Potravu dospělých chroustů tvoří především listy listnatých stromů, zejména dubů, buků, ovocných stromů a dalších dřevin. Při hromadném výskytu mohou způsobit výrazné holožíry, což z nich činí významné lesní a zemědělské škůdce. Intenzita poškození však silně kolísá v závislosti na populačních cyklech.
Larvy a jejich vývoj
Larvy chrousta obecného, známé jako ponravy, se vyvíjejí v půdě po dobu tří až čtyř let. Jsou bílé, silně zakřivené, s hnědou hlavou a výraznými kusadly. Živí se kořeny trav, bylin i dřevin, čímž mohou způsobovat značné škody na zemědělských plodinách, trávnících i lesních školkách. Po ukončení larválního vývoje se ponravy kuklí v půdě a dospělci se líhnou následující jaro.
Rozmnožování
Po páření klade samice vajíčka do půdy, často na travnatých plochách nebo v blízkosti lesních okrajů. Každá samice může naklást několik desítek vajíček. Vývoj larválního stádia je dlouhý a energeticky náročný, což je jedním z důvodů výrazných populačních výkyvů tohoto druhu.
Význam a ochrana
Chroust obecný má v přírodě dvojí roli. Na jedné straně je významnou součástí potravních řetězců a přispívá k biologické rozmanitosti, na straně druhé je při přemnožení vážným škůdcem. V současnosti není v České republice zvláště chráněným druhem, jeho populace jsou však sledovány a regulovány zejména z hospodářských důvodů.
