Brouci Vodomilové Hydrophilidae

Morfologie a charakteristika

Vodomilovití (Hydrophilidae) tvoří čeleď vodních brouků s přes 3000 druhy celosvětově, v Evropě okolo 300 a v České republice asi 100 druhů o velikosti 1–50 mm, mají oválné, zploštělé tělo s lesklými černými, hnědými nebo kovově bronzovými krovkami, často s podlouvkovými rýhami. Hlava je vybavena tykadly s hydrofobními chloupky pro transport vzduchu k zadečku, zadní nohy plovací s dlouhými chloupky, dýchají vzduch nabraný na hladině nebo kyslík z vody přes břišní plošky. Dospělci jsou omnivorní, živí se řasami, detritem a malými bezobratlými, larvy masožravé s prodlouženými kusadly.​

Rozšíření a druhy v Česku

V Česku dominuje vodomil černý (Hydrophilus piceus) o délce 34–48 mm, největší vodní brouk Evropy s černým lesklým tělem a kýlovitým zadečkem, lokálně na jižní Moravě a v jižních Čechách. Další velcí zahrnují Hydrophilus aterrimus, Hydrochara caraboides a H. flavipes, menší jako Berosus nebo Enochrus v mělkých tůních, celosvětově palearktické rozšíření bez polárních oblastí. Někteří jsou zranitelní podle Červeného seznamu kvůli úbytku stojatých vod.​

Ekologie a stanoviště

Vodomilové obývají stojaté vody jako tůně, rybníky, bažiny a mělčiny zarostlé vodní vegetací, kde plavou na břiše s hlavou ponořenou. Dospělci jsou zdatlí letci, aktivní v noci, konzumují řasy, plže a detritus, larvy dravé na vodní plže jako okružáky (Planorbarius) a plavatky (Lymnaea). Přispívají k čištění vod od organiky a regulaci populace plžů.​

Larvy jako predátoři plžů

Larvy vodomilů jsou mohutné, tmavé, dlouhé až 80 mm s prodlouženými kusadly pro lov malých vodních bezobratlých, vyvíjejí se 1–2 měsíce ve vodě. Živí se červy, hmyzem a plži, kuklí se ve vlhkém substrátu na břehu, dospělci dožívají 2–3 roky.​

Rozmnožování a vývoj

Samičky vytvářejí voděodolné kokony s 50–100 vajíčky v mělkých vodách od jara do léta, líhnou se po 5–10 dnech, larvy procházejí vývojem v vodě a zakuklí se na břehu. Celý cyklus trvá 2–4 měsíce, dospělci přezimují ve vodě, mají 1–2 generace ročně, samci mají rozšířená chodidla pro uchopení samic.​

Význam a ochrana

Vodomilové mají ekologický význam v rozkladu organiky, regulaci plžů a indikaci kvality stojatých vod, podporují biodiverzitu mokřadů. Velcí vodomilové jsou zranitelní eutrofizací a vysycháním habitatů, chráněni revitalizací tůní a monitoringem. Ochrana zahrnuje ponechávání zarostlých mělčin v lokalitách Natura 2000.​