Brouci Nosorožníci Dynastinae
Nosorožníci – základní přehled
Nosorožníci jsou nápadní a často obdivovaní brouci, kteří patří do čeledi vrubounovitých Scarabaeidae a podčeledi Dynastinae. Jsou známí především díky výrazným rohům na hlavě nebo hrudi, které připomínají rohy nosorožců a podle nichž získali své jméno. Tito brouci se vyskytují na všech kontinentech kromě Antarktidy a obývají lesy, tropické pralesy i kulturní krajinu, kde hrají důležitou roli v koloběhu látek.
Co jsou brouci nosorožníci
Nosorožníci jsou robustní brouci s masivním tělem a silnou kutikulou, která je chrání před poškozením. Rohy se vyskytují především u samců a slouží k soupeření o samice, nikoli k obraně proti predátorům. Samice rohy většinou nemají nebo jsou jen slabě vyvinuté. Zbarvení nosorožníků bývá nejčastěji tmavě hnědé až černé, někdy s lesklým povrchem.
Typické znaky nosorožníků
Tělo nosorožníků je zavalité a silné, s krátkými, ale velmi pevnými nohami zakončenými drápky, které umožňují pohyb v půdě i v tlejícím dřevě. Krovky chrání blanitá křídla, a přestože nosorožníci působí těžkopádně, dokážou dobře létat. Rohy mají různý tvar a velikost podle druhu a mohou být rovné, zahnuté nebo rozvětvené.
Vývoj nosorožníků
Vývoj nosorožníků probíhá dokonalou proměnou a nejdelší část života tráví ve stádiu larvy. Larvy jsou bělavé, silně zahnuté a vyvíjejí se v tlejícím dřevě, kompostu nebo v půdě bohaté na organické zbytky. Larvální vývoj může trvat několik let, během nichž larvy intenzivně přijímají potravu. Po zakuklení se líhne dospělý brouk, který žije výrazně kratší dobu než larva.
Potrava nosorožníků
Larvy nosorožníků se živí rozkládající se organickou hmotou, především tlejícím dřevem a rostlinnými zbytky, čímž se podílejí na rozkladu a návratu živin do půdy. Dospělí brouci se živí mízou stromů, přezrálým ovocem nebo šťávami z poraněných kmenů. Některé druhy přijímají potravu jen omezeně a jejich hlavní úlohou je rozmnožování.
Způsob života a chování
Nosorožníci jsou převážně noční brouci, kteří se přes den ukrývají v půdě, pod kůrou nebo v dutinách stromů. Aktivní jsou hlavně za teplých letních nocí. Samci mezi sebou soupeří o přístup k samicím pomocí rohů, přičemž se snaží soupeře odstrčit nebo převrátit. Přesto jsou nosorožníci vůči člověku neškodní a nepředstavují žádné nebezpečí.
Nosorožníci v České republice
V České republice se vyskytuje především nosorožník kapucínek, který je naším největším broukem. Tento druh obývá staré lesy, parky, zahrady i komposty, kde se vyvíjejí jeho larvy. Výskyt nosorožníka kapucínka je dnes omezený a místy vzácný, především kvůli úbytku vhodných stanovišť.
Význam nosorožníků v přírodě
Nosorožníci mají velký ekologický význam, protože jejich larvy urychlují rozklad organické hmoty a přispívají k tvorbě humusu. Tím podporují úrodnost půdy a zdravé fungování ekosystémů. Zároveň jsou součástí potravních řetězců a slouží jako potrava pro některé savce a ptáky.
Ochrana nosorožníků
Mnoho druhů nosorožníků je ohroženo úbytkem starých stromů, odstraňováním tlejícího dřeva a nadměrným úklidem lesů a parků. Ochrana nosorožníků spočívá především v zachování přirozených stanovišť, ponechávání mrtvého dřeva a omezení chemických zásahů do prostředí. Nosorožník kapucínek je v České republice zákonem chráněným druhem.
