Brouci Kůrovci Scolytinae

Morfologie a charakteristika

Kůrovci (Scolytinae) tvoří podčeleď nosatcovitých brouků s přes 6000 druhy celosvětově, v Evropě okolo 500 a v České republice asi 100 druhů o velikosti 1–9 mm, mají válcovité nebo oválné tělo s lesklými hnědými až černými krovkami, často tečkovanými nebo s hrbolky. Hlava je kulovitá s krátkým čelem u samců, nohy štíhlé pro lezení v dřevě, pohlavní dimorfismus viditelný na zadku a čele, blanitá křídla umožňují rozsah až stovky km. Dospělci vytvářejí matečné chodby v lýku, larvy se živí lýkem nebo houbami u ambróziových druhů.​

Rozšíření a druhy v Česku

V Česku dominuje lýkožrout smrkový (Ips typographus) 4–5 mm s čtyřmi zoubky na konci krovky, dále lýkožrout osikový (Ips subelongatus), kůrovec borový (Pityogenes chalcographus) nebo ambróziový Xyleborus dispar v listnáčích. Preferují jehličnany i listnáče, vyskytují se v lesích od nížin po hory, někteří invazní jako Dryocoetes autographus ohrožují slabé stromy. Na Červeném seznamu jsou vzácní druhy kvůli změnám klimatu a hospodaření.​

Ekologie a stanoviště

Kůrovci obývají lesy, sady a dřevní zbytky, kde napadají oslabené, vysychající nebo čerstvě polámané stromy, vytvářejí agregace feromony pro masový útok. Floemofágní druhy jako Ips se živí lýkem, ambrózioví (Xyleborus) houbami v dřevě, predátoři je regulují v přírodě. Aktivní od jara do podzimu, migrují letem na nové hostitele.​

Larvy v lýkových chodbách

Larvy kůrovců jsou bělavé, zakřivené, dlouhé 2–5 mm, hlodají krátké boční chodby z matečné, způsobují žluté piliny a kolaps lýka vedoucí k úhynu stromu. Vyvíjejí se rychle 2–6 týdnů, kuklí se v komoře v dřevě, celý cyklus umožňuje 1–3 generace ročně.​

Rozmnožování a vývoj

Samičky vrtá matečné chodby do lýka, kladou 30–80 vajíček do dutin, líhnou se po 5–10 dnech, larvy odbočují chodby kolmo k matečné, zakuklí se po 2–4 týdnech. Dospělci vylétají po 1–2 týdnech, přezimují v dřevě nebo půdě, synchronizace feromony zajišťuje úspěšný útok na strom.​

Význam a ochrana

Kůrovci jsou klíčoví lesní škůdci způsobující kalamity po větrných polomách, ale čistí slabé jedince a podporují obnovu lesů, slouží k monitoringu zdraví porostů. Ochrana lesů zahrnuje lapákové feromony, odstraňování napadeného dřeva, feromonovou blokádu a rezistentní porosty v programech Natura 2000. Prevence spočívá v diverzifikaci druhů a rychlém odstraňování polomů.