Nemůžete vyplnit toto pole

Registrace

Zákaznická podpora:603 171 696Registrovat

Volavka červená

Volavka červená – stručný úvod

Volavka červená (Ardea purpurea) je středně velký vodní pták z čeledi volavkovitých, známý svým štíhlým tělem, dlouhým krkem a červenohnědým až rezavým opeřením s modrošedými křídly. Dorůstá délky 78–102 cm, rozpětí křídel činí 120–150 cm a váží 0,8–1,3 kg. Tento druh obývá mělké vody, mokřady, rákosiny, rybníky a pobřežní oblasti Evropy, Asie a Afriky, kde nachází potravu a vhodná hnízdní místa, často v hustém rákosí nebo křovinatých březích.

Volavka červená

Vzhled a rozpoznávací znaky

Volavka červená má charakteristické červenohnědé až rezavé peří na hlavě, krku a hrudi, křídla a hřbet jsou modrošedé, ocas tmavší. Oči jsou žluté, zobák dlouhý a štíhlý, žlutavý až oranžový, přizpůsobený lovu ryb a obojživelníků. Nohy jsou dlouhé a tmavé, umožňující pohyb ve vodě a bahnitých porostech. Při letu krk skládá do tvaru S a let je klouzavý a elegantní.

Chování a životní styl

Volavka červená je převážně denní, živí se rybami, obojživelníky, drobnými savci a hmyzem. Při lovu stojí nehybně ve vodě nebo na břehu a rychlým úderem zobáku chytá kořist. Tento druh je plachý a opatrný, často se pohybuje samotářsky nebo v menších skupinách. Komunikuje slabými chřestivými a hvízdavými zvuky, zejména při ohrožení nebo při kontaktu s mláďaty.

Hnízdění a reprodukce

Hnízdění probíhá od dubna do června. Volavky červené si staví hnízda v hustém rákosí nebo keřích u vodních ploch, hnízdo je z větví, rákosu a listí, vystlané jemnějšími materiály. Samice snáší 3–5 vajec, která oba rodiče střídavě inkubují 23–26 dní. Mláďata jsou po vylíhnutí holá a slepá, rodiče je intenzivně krmí rybami, obojživelníky a hmyzem až do vylétání po 45–55 dnech.

Ekologický význam

Volavka červená je důležitým predátorem vodních ekosystémů, reguluje populace ryb, obojživelníků a hmyzu, čímž udržuje ekologickou rovnováhu. Je indikátorem zdravých mokřadních a rákosových biotopů. Druh je chráněn evropskou legislativou a jeho populace jsou stabilní, ohroženy jsou úbytkem rákosových porostů, melioracemi, odvodňováním mokřadů a lidskou činností v pobřežních oblastech.