Sršeň obecná (Vespa crabro)
Základní charakteristika druhu
Sršeň obecná (Vespa crabro) je největší druh vosy v Evropě a významný predátor hmyzu. Dospělci dosahují délky těla 18 až 35 milimetrů, přičemž samice a dělnice jsou menší než královny. Tělo je typicky zbarvené žlutě a hnědě s tmavými pruhy na zadečku, hlava je oranžová až červená, oči jsou velké a složené. Sršeň má tři páry dobře vyvinutých nohou, dva páry křídel a žihadlo, kterým dokáže bodat a bránit hnízdo.
Systematické zařazení a rozpoznávací znaky
Sršeň obecná patří do řádu blanokřídlých (Hymenoptera) a čeledi sršňovitých (Vespidae). Snadno je rozpoznatelná podle velikosti, výrazného zbarvení a masivnějšího těla oproti menším vosám či včelám. Hlavním rozlišovacím znakem je oranžová hlava a robustní tmavě pruhovaný zadeček.
Výskyt a rozšíření
Vespa crabro je původním druhem Evropy, rozšířeným v mírném pásmu od západní Evropy po Sibiř a severní Turecko. V České republice je běžná téměř v celé zemi. Preferuje lesnaté oblasti, okraje lesů, zahrady, parky a vesnická sídla. Sršni si budují hnízda v dutinách stromů, pod střechami nebo ve starých stavebních konstrukcích, přičemž hnízdo je obvykle skryté a chráněné.
Způsob života a chování
Sršeň obecná je denní druh s aktivitou od jara do pozdního podzimu. Sršni žijí společensky ve složitých koloniích, které zahrnují královnu, dělnice a samce. Kolonie dosahují během léta maximální velikosti, často několika set jedinců. Dělnice se starají o výživu larv, sběr potravy, obranu hnízda a údržbu komor. Sršně je možné spatřit, jak létají v okolí květin, lesních cest nebo zahrad při hledání potravy.
Potrava
Sršeň obecná je všežravá a její potrava zahrnuje převážně hmyz, především mšice, motýlí housenky, muchy a jiný drobný hmyz. Kořist si sršni rozmělní a podávají larvám. Dospělci se živí sladkými šťávami rostlin, nektarem, ovocem a medovicemi hmyzu. Tento způsob výživy zajišťuje přirozenou regulaci populací hmyzu v ekosystému.
Rozmnožování
Rozmnožování probíhá na jaře, kdy královna zakládá novou kolonii. Klade vajíčka do buněk hnízda, z nichž se po několika dnech líhnou larvy. Larvy jsou pečlivě krmeny dělnicemi a po několika týdnech se kuklí. Z kukly se líhne dospělý sršeň, který se zapojí do života kolonie.
Vývoj a životní cyklus
Životní cyklus sršně obecné zahrnuje čtyři stádia: vajíčko, larva, kukla a dospělý jedinec. Kolonie je roční a koncem podzimu většina dělnic umírá. Nové královny a samci odcházejí z hnízda, páří se a královny přezimují jednotlivě, zatímco samci po páření hynou.
Ekologický význam
Sršeň obecná má významnou ekologickou roli jako predátor hmyzu, čímž pomáhá regulovat populace škůdců a udržovat rovnováhu v ekosystémech. Přispívá i k opylování rostlin při sběru nektaru. Je součástí potravních řetězců a je potravou některých ptáků a savců.
Vztah k člověku
Sršni mohou být nebezpeční při ohrožení hnízda, protože bodnutí je bolestivé a u alergiků může vyvolat vážné reakce. Přesto jsou pro člověka prospěšní díky likvidaci škodlivého hmyzu.
Ochrana druhu
Sršeň obecná není ohroženým druhem a není zákonem chráněna, avšak v některých případech je vhodné chránit hnízda v přírodě kvůli ekologickému významu. Ochrana spočívá v respektování hnízd a minimalizaci zbytečných zásahů do přirozených lokalit.
